Rusko chce kvůli mistralům vrátit 32 miliard, Francie prý nabízí jen 21

Moskva - Francie prý Rusku navrhla zrušit kontrakt na dodání dvou vrtulníkových lodí Mistral. Nabízí vrátit 785 milionů eur (přes 21 miliard korun), ale jen pokud ruská vláda dá písemný souhlas s prodejem plavidel jinému zákazníkovi. Moskva takové řešení odmítá, napsal s odvoláním na dobře informované zdroje list Kommersant.

Francouzský časopis Le Point tento týden napsal, že neuskutečněný kontrakt s Ruskem na dodávku dvou mistralů by mohl Francii místo předpokládaného zisku 1,2 miliardy eur přinést ztrátu dvou až pěti miliard eur. Týdeník s odvoláním na informované zdroje rovněž uvedl, že prezident Francois Hollande se snaží ztráty snížit a Rusům vrátit pouze již zaplacené peníze - tedy téměř 890 milionů eur. Problém ale je, že 16. května uplyne prodloužená lhůta, s níž obchodní dohoda počítá a která umožňuje odklad plnění kvůli důvodům, jež nebylo možné ovlivnit. Po uplynutí této lhůty má Moskva právo požadovat kompenzace za nesplnění kontraktu.

V Moskvě prý spočítali, že výdaje a ztráty Ruské federace spojené s nesplněným kontraktem dosahují 1,163 miliardy eur (téměř 32 miliard korun), a dokud nebudou tyto peníze vráceny, žádný souhlas s reexportem Rusové nedají.

Smlouvu na dodání mistralů podepsaly ruský Rosoboronexport a francouzská loďařská společnost DCNS 17. června 2011. Loni koncem listopadu ale Paříž oznámila, že pozastavila předávání první lodě kvůli postupu Ruska v ukrajinské krizi, tedy kvůli vojenské podpoře proruských separatistů v Donbasu.

Kommersant s odvoláním na jeden ze zdrojů dodal, že dokumenty týkající se zrušení mistralového kontraktu nyní zkoumá ruská vláda, ministerstvo obrany a „všechny instituce a organizace, jichž se kontrakt týká“. Další zdroj dodal, že místopředseda vlády Dmitrij Rogozin už francouzskou stranu informoval o tom, že návrh úhrady předložený Francií Rusku rozhodně nevyhovuje.

Smlouvu o dodávce plavidel podepsala Francie s Ruskem v roce 2011, tedy dlouho před ukrajinskou krizí. První loď nazvaná Vladivostok je prakticky připravena k předání v západofrancouzském přístavu Saint-Nazaire. Ovládat plavidlo se již ve Francii učilo 400 ruských námořníků. Druhá loď, pojmenovaná Sevastopol, měla být připravená do konce roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 23 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.