Ruská Arktida taje, mezi ledovci se otevírá severní trasa pro tankery a obchodní lodě

Nahrávám video

Globální oteplování a s ním spojené tání ledovců chce Rusko využít k alternativní mořské cestě pro obchodní lodě, které převážejí zboží mezi Dálným východem a Evropou. Severní trasa má být kratší, rychlejší i bezpečnější. Prezident Vladimir Putin očekává, že se objem přepraveného nákladu zvýší do roku 2024 až osminásobně. Možné negativní dopady na životní prostředí nezmiňuje.

V přístavu ve Vladivostoku začne být rušno. Měl by se stát výchozím bodem pro tankery, kontejnerové a další obchodní lodě, které zamíří Severní cestou do Evropy. Ve vladivostockém přístavu letos vyloží deset milionů tun zboží, nejvíce ve 120leté historii. Díky tání ledu a otevření Severní cesty význam přístavu ještě vzroste.

„Otevírá se nová kapitola v historii obchodního mořeplavectví. Cesta ruskou Arktidou je bezpečným, efektivním a výhodným mezinárodním koridorem,“ uvedl ruský prezident Vladimír Putin v televizi.

Kratší cesta, nižší náklady a absence novodobých pirátů mají být výhody Severní cesty. Na straně druhé bez doprovodu ledoborců je plavba bezpečná jen tři až čtyři měsíce v roce, s nimi rostou i náklady. Větší využívání trasy může mít negativní dopad na životní prostředí.

Severní cesta
Zdroj: ČT24

Cesta je o 11 dní kratší. Rusko vyzývá k jejímu využití

Rusko vyzvalo k maximálnímu využívání nové trasy zahraniční zájemce, pro něj samotné je to další způsob přepravy nerostných surovin a ryb z Dálného východu. „V roce 2024 by se mělo Severní mořskou cestou přepravit asi 80 milionů tun. Pro srovnání – dnes je to 10 milionů tun,“ vysvětluje Oleg Roy z Ministerstva pro rozvoj Dálného východu.

Například loď Venta, která trasou plula před několika dny, zvládla většinu bez doprovodu ledoborců.

Cesta z přístavu ve Vladivostoku je o 11 dnů kratší, a to je rozhodující. Lodě ovšem plují mimo civilizaci. Nároky na posádku i technické vybavení jsou proto vyšší. Nebezpečných míst je však kvůli mírnějšímu počasí méně.

Rusové chtějí oteplování moří co nejvíce využít, na severu rozšiřují přístavy i výrobu velkých lodí. Vrstva ledu v Beringově moři je letos nejtenčí v historii měření. Ledová pokrývka se zmenšuje, což jsou prý vyhlídky pro provoz v odlehlých končinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíjský útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí.
08:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 14 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 28 mminutami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 1 hhodinou

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 3 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.