Řidič dodávky najel v Torontu na chodník. Zabil deset lidí, dalších patnáct zranil

Nahrávám video

V Torontu najel řidič dodávky do lidí na chodníku. Deset lidí zemřelo, dalších 15 lidí bylo při incidentu zraněno. Uvedl to zástupce šéfa torontské policie Peter Yuen, podle něhož z výpovědí svědků jasně plyne, že šlo o úmyslný čin. Řidič byl zadržen a je vyšetřován, motiv policie nezná.

Nehoda se odehrála ve 13 hodin tamního času, tedy po 19. hodině středoevropského letního času, v rušné severní části Toronta North York poblíž stanice metra Finch. V místě nehody se pohybovali policisté s puškami, byla také uzavřena stanice metra. Policisté kvůli vyšetřování činu uzavřeli přilehlou silnici a lidem doporučili místu se vyhnout.

Bílá dodávka tam podle svědků srazila chodce na přechodu, vyjela na chodník a na úseku dlouhém několik stovek metrů porážela lidi. Policisté zanedlouho dodávku zastavili a muže zadrželi. Podle videa ze zatýkání zveřejněného kanadskými médii je patrné, že muž nejprve na policistu mířil pistolí, kterou pak zahodil a vzdal se. 

Mluvčí policie v Torontu Jenifferjit Sidhu pro CBC News uvedla, že vozidlo bylo zastaveno policií. Premiér Justin Trudeau vyjádřil soucit všem zasaženým.  

Místní obyvatel Henri Miller uvedl pro BBC, že nejprve dodávka zrychlila na 60 až 70 mil v hodině, pak se podle něj úmyslně stočila na chodník, kde kráčeli chodci.  Další ze svědků CBC řekl, že viděl na místě ležet na zemi nejméně čtyři zakrytá těla.

Útočník zatím neměl žádné problémy se zákonem

Šéf torontské policie Mark Saunders médiím řekl, že policie zadržela pětadvacetiletého Aleka Minassiana, který dosud neměl žádné problémy se zákonem a policie jej nevedla na seznamu nebezpečných osob. Podle zdrojů televize CBC jde o vysokoškolského studenta žijícího na severním torontském předměstí Richmond Hill. Televize uvedla, že není spojen se žádnou teroristickou organizací.

Podle Saunderse zatím není jasné, z jakého popudu řidič zabíjel. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj napsala, že vyšetřovatelé vidí jako pravděpodobný motiv terorismus, policisté to však oficiálně nepotvrdili.

Podle lidí, kteří Minassiana znají či znali, se nikdy neprojevoval násilně a byl spíše tichý a nenápadný. Na torontské střední škole podle spolužačky Shereen Chamiové navštěvoval lekce pro žáky s výukovým handicapem. „Nebyl společenský, ale pokud si vzpomínám, byl absolutně neškodný,“ řekla podle Reuters Chamiová.

Kanaďané jsou citlivý, věří v úspěch multietnického modelu. Věří v soužití různých náboženských a etnických skupin. Obývají se každého útoku, že by mohl poškodit tuto křehkou rovnováhu, kterou se v kanadské společnosti dlouhodobě daří udržovat.
Magdalena Fiřtová
katedra amerických studií FSV UK

Nájezdy automobilů do bezbranných chodců se v posledních letech staly častým způsobem útoků radikálních islamistů, kteří takto zabíjeli mimo jiné v Berlíně, Londýně, New Yorku či Nice. Kanadský premiér Justin Trudeau věří, že tyto útoky jsou ojedinělé a nezpůsobí kolaps multikulturního modelu. „Musíme zůstat věrni svým hodnotám a svobodám,“ prohlásil Trudeau.

Nahrávám video

Bezpečnost summitu G7 není ohrožena

Premiér odmítá obětovat různorodost a diverzitu bezpečnostním opatřením.
Magdalena Fiřtová
katedra amerických studií FSV UK

V Torontu se nyní koná schůzka ministrů zahraniční skupiny vyspělých ekonomik G7. Policie ale v okolí hotelu Intercontinental, kde se šéfové diplomacií nacházejí, nepřijala podle agentury Reuters žádná viditelná opatření. Národní bezbečnost podle slov premiéra není ohrožena. Motiv útoku s národní bezpečností nesouvisel.  

 „Vždycky budeme přemýšlet o tom, abychom zajistili bezpečnost účastníků v co největším možném rozsahu. Uznávám, že tento incident nezměnil míru ohrožení v Kanadě. Vždy bude přemýšlet o tom, co můžeme zlepšit. Budeme se učit z těchto tragédií a budeme se snažit se vyhnout,“ prohlásil kanadský premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...