Německý kancléř Olaf Scholz varoval před závody ve zbrojení při koordinované mezinárodní pomoci Ukrajině. Prohlásil to poté, co Kyjev nově požádal o dodávku stíhacích letounů. Tu Berlín zatím nezvažuje. Podobně před tím odmítal dodání teď už slíbených tanků Leopard. Němečtí zbrojaři ale jasně signalizují, že jsou schopní uspokojit i nejnáročnější zakázky, pokud na ně vláda vyčlení příslušné prostředky.
Německá zbrojovka Rheinmetall se dostala do popředí kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu. Nový německý ministr obrany Boris Pistorius její zástupce kontaktoval v rekordním čase. „Pistorius je jedenáctým ministrem obrany, kterého si za svou kariéru v Rheinmetallu pamatuji. A nikdo se s námi nesešel za tak krátkou dobu,“ konstatoval generální ředitel společnosti Armin Papperger.
Rheinmetall kromě zásadního komponentu pro tanky Leopard vyrábí i tankovou nebo dělostřeleckou munici a produkci je připraven okamžitě až několikrát navýšit na statisíce nábojů ročně. Potřeboval by ale zásadní investice, například až osm set milionů eur, tedy v přepočtu přes devatenáct miliard korun na novou továrnu na střelný prach.
V kontaktu je Rheinmetall i s americkou firmou Lockheed Martin, která vyrábí raketomety HIMARS, do kterých by mohla německá zbrojovka začít licenčně vyrábět munici. Rozhodnout se ale teď musí spolková vláda.
„Mnoho lidí mluví o tom, že rozpočet na obranu je příliš nízký, a já to mohu potvrdit. Vyčleněných jednapadesát miliard eur nebude stačit na to, abychom toto všechno mohli obstarat,“ domnívá se Papperger.
Scholz odmítá závody ve zbrojení
Kancléř Scholz ale v této souvislosti odmítá závody ve zbrojení a dodává, že jeho postup – některými západními partnery kritizovaný jako příliš zdrženlivý – zabránil nekontrolované eskalaci konfliktu s Ruskem.
Aktuální německé vyjádření přichází v době, kdy Ukrajina žádá o dodávky stíhacích letounů ze Západu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by mohlo jít o americké F-16, které se podle něj schopní ukrajinští obránci naučí pilotovat rychle.
Spojené státy ale dodání těchto letounů v pondělí večer středoevropského času odmítly, uvedl to americký prezident Joe Biden. Dodání letounů v současné době jednoznačně odmítá i Berlín.
Na Ukrajině zatím nejsou ani dříve slíbené tanky Leopard nebo Abrams. Rychlost dodávek pokročilých zbraňových systémů je klíčová i pro koordinaci případné ukrajinské ofenzivy proti ruským okupantům.
Německo zvažuje rizika
Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák vysvětluje, že povolení exportu tanků Leopard 2 na Ukrajinu Berlínem nebylo nenadálou změnou v politice. Postupný obrat německé zahraniční politiky je podle něj možné sledovat během celého roku.
„Válkou na Ukrajině se Německu rozpadl geopolitický pohled na Evropu, na vztahy s Ruskem a Německo v tom hledá novou bezpečnostní architekturu,“ říká Polák.
Německo podle zahraničního zpravodaje chce pomoci Ukrajině, ale zároveň se obává většího konfliktu, který by se mohl přelít i do střední a západní Evropy. Scholz proto tento pohled zohledňuje ve svých vystoupeních. Opatrnost přitom není typickým znakem Scholze, obdobně by se patrně zachovala i předchozí kancléřka Angela Merkelová, myslí si Polák.
„Německá zahraniční politika je nesena v duchu principu předběžné opatrnosti a to, myslím, se na německé politice vůči Ukrajině projevuje i nyní. Nejsou to žádná horkokrevná rozhodnutí posílat zbraně ve stylu třeba Polska,“ popisuje Polák.
