V akci několikrát denně. Ukrajinci drží Bachmut i díky ukořistěným ruským tankům

Nahrávám video

O východoukrajinský Bachmut svádějí obránci s invazními ruskými jednotkami dlouhé měsíce lítý boj. Klíčovou roli v udržení strategického města hrají vedle raketometů a houfnic i tanky. A to včetně těch ruských, které se Ukrajincům podařilo ukořistit a následně nasadit proti jejich původním majitelům.

Obránci nicméně ani tak nemají tanků dostatek. Stroje bojují v první linii, suplují dělostřelectvo. Každý kus je vytížený na maximum. Posádky do akce vyrážejí i několikrát denně. Proto není divu, že dochází k selháním elektroniky a posádky musejí například vysoušet zaměřovací zařízení.

Protože se tankům nevyhýbají časté poruchy, končí v improvizovaných opravnách v těsné blízkosti fronty. Kde přesně budovy stojí a jak vypadají, je úzkostlivě střeženým tajemstvím.

I zde se potvrzuje, co je zřejmé už dlouhé měsíce – tedy že jedním z největších dodavatelů vojenské techniky Ukrajině je paradoxně útočící Rusko. Tank T-80 patří v modernizované verzi mezi chloubu ruské armády. Některé stroje ale nyní slouží v ukrajinských barvách.

Západní výbava sankcím navzdory

Jednotka obránců jeden tank v modernizované variantě BVN ukořistila v létě u Charkova a zjistila, že navzdory zavedeným sankcím je bojový stroj vybavený i západní technikou. Podle velitele tankové jednotky Oleksandra pochází z Francie či Číny.

Francouzské součástky podle něj byly do tanku nainstalovány v posledních letech, tedy po zavedení sankcí na vývoz podobného materiálu do Ruska. „Upřímně mě to v tuto chvíli nepřekvapuje. Každý hledí jen na vlastní benefit. Francie, stejně jako ostatní země,“ má jasno Oleksandr.

T-80 jsou v moderních variantách velmi rychlé a spolehlivé stroje – ty ukořistěné teď paradoxně patří mezi to nejlepší, co má Ukrajina k dispozici. Jevhen velí starému tanku T-64 a doufá, že právě jeho armáda vybere k výcviku na očekávaných tancích Leopard 2, která dodají západní země.

„Nenaučíme se to za týden, ale proč ne za měsíc? Válka ukázala, že se učíme s technikou velmi rychle. Máme totiž motivaci,“ říká. Pro něho osobně je motivací syn, který od začátku války žije bez rodičů u známých. Ukrajinský tankista doufá, že čím dřív dorazí na bojiště u Bachmutu západní tanky, tím dřív syna znovu uvidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled