Haag - U haagského Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dnes pokračuje soud s bývalým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem. Ten čelí obžalobě ze zločinů proti lidskosti, genocidě a válečných zločinů spáchaných během bosenské války. Odmítl hned na počátku obhájce a hodlá se hájit sám po vzoru bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Počítá ale s tím, že při obhajobě mu bude pomáhat tým právníků.
Stávající obžaloba vůči bývalému bosenskosrbskému předákovi z roku 2000 obsahuje jedenáct obvinění, mezi nimiž jsou dvě z genocidy; jedno se týká třiapůlletého obklíčení a ostřelování Sarajeva a druhé masakru téměř osmi tisíc Muslimů v Srebrenici v roce 1995. Tento návrh musí být podle žalobců znovu doplněn o důkazy získané v posledních letech.
Třiašedesátiletý Karadžić byl zadržen loni 21. července v Bělehradě, kde žil několik let v přestrojení. Po svém zatčení tvrdil, že se mu dařilo třináct let unikat spravedlnosti hlavně díky tomu, že mu americký vyjednavač Richard Holbrooke zaručil ochranu. Prý se spolu dohodli, že když se Karadžić stáhne z politického života, nebude ho haagský tribunál stíhat. Holbrooke stál za vznikem daytonských dohod, které ukončily válku v Bosně v letech 1992 až 1995. Existenci podobného ujednání ale kategoricky odmítá.
Ze strany Karadžiče jde podle odborníků ale spíše o hru na čas, protože i kdyby se mu podařila prokázat existence dohody, musí mu být jasné, že k zastavení procesu nebo dokonce zproštění obvinění to beztak nepovede. Jednání protahuje i tím, že vyžaduje veškeré písemné dokumenty v překladech, což je časově náročné.
