Newport – Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek nařídí armádě, aby začala dodržovat příměří na východě země, kde bojuje s proruskými separatisty a podle všeho i s ruskou armádou. Klid zbraní bude ale podle něj záviset na tom, zda bude zahájeno vyjednávání zúčastněných stran v Minsku. Pokud bude v Minsku uzavřena dohoda o politickém řešení krize, jsou ochotni přistoupit na příměří i rebelové - žádají ale záruky.
Porošenko, který se účastní summitu NATO ve Walesu, upřesnil, že příměří je podmíněno plánovaným minským setkáním zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Ve 14:00 místního času (13:00 SELČ), za předpokladu, že se setkání uskuteční, zavolám na generální štáb, aby zahájil bilaterální příměří. Doufáme, že zítra (v pátek) začne realizace mírového plánu,“ uvedl Porošenko.
Vůdci povstalců podotkli, že příměří nařídí v pátek až poté, co Kyjev v Minsku přijme několikabodový mírový plán navržený Ruskem. Premiér povstalecké Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko a vůdce druhé povstalecké organizace, nikým neuznané Luhanské lidové republiky Igor Plotnickij, vydali prohlášení, že v 15:00 místního času (14:00 SELČ) jsou připravení nařídit příměří. Ukrajinští zástupci prý ale „musí podepsat plán politického řešení konfliktu“.
Putinův sedmibodový plán, který má zastavit krveprolití a stabilizovat situaci na východní Ukrajině:
1. Ukončení všech aktivních útočných operací ozbrojených sil, ozbrojených formací a povstalců na jihovýchodě Ukrajiny v Luhanské a Doněcké oblasti.
2. Stažení ozbrojených jednotek vládních ukrajinských sil na vzdálenost, ze které bude vyloučena možnost ostřelování obydlených míst dělostřelectvem a všemi typy raketometných střel.
3. Plnohodnotná a objektivní mezinárodní kontrola respektování podmínek klidu zbraní a sledování situace ve vytvořených bezpečnostních zónách.
4. Žádné nasazování leteckých sil proti civilistům a místům v konfliktní zóně.
5. Výměna násilně zadržených osob podle principu „všechny za všechny“ bez dalších podmínek.
6. Otevření humanitárních koridorů pro uprchlíky a pro dodávky pomoci v městech a obcích Donbasu - Doněcké a Luhanské oblasti.
7. Opravárenské čety pro postižená místa Donbasu, které znovu vybudují zničené objekty sociální a životně důležité infrastruktury a pomohou s přípravami na zimu.
Separatisté navrhli vytvoření „bezpečnostní zóny“, rozdělené do pěti oblastí, z nichž každá má být monitorována 40 pozorovateli z OBSE. Rebelové také slíbili, že umožní vznik humanitárního koridoru pro uprchlíky jako součást navrhovaného příměří „s cílem stabilizovat situaci a zabránit krveprolití.“
Rebelové žádají záruky
Separatisté chtějí záruky, že Kyjev bude příměří respektovat. „Bez záruk žádný klid zbraní nebude, protože v minulosti jsme měli dohody o příměří, které Porošenko nerespektoval. Chceme náležité záruky, protože ne všechny jednotky na ukrajinské straně podléhají Kyjevu,“ prohlásil Oleh Carjov, který stojí v čele společného svazového parlamentu neuznaných separatistických republik.
Carjov tvrdí, že po boku ukrajinské armády mimo jiné bojují prapory financované oligarchy, které by mohly příměří zneužít. Jak by měly záruky vypadat, ale Carjov neupřesnil.
Svitla naděje?
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier na summitu NATO řekl, že je mírně optimistický ohledně toho, že se krize na Ukrajině začíná zmírňovat. „Bylo by to dobré a je to nezbytně nutné, aby se v těch přímých rozhovorech dosáhlo pokroku,“ řekl novinářům.
Se Steinmeierem i jeho francouzským kolegou Laurentem Fabiusem hovořil o navrhnutém příměří šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, který oběma ministrům zdůraznil, že je třeba nyní využít příhodný moment, který v Kyjevě i u separatistů nastal.
Za „světlo na konci tunelu“ označil možné příměří poradce prezidenta Vladimira Putina pro lidská práva Michail Fedotov. „Pokud bude dohoda o příměří uzavřena, bude to znamenat otevřenou cestu k normálním vyjednáváním, normálnímu politickému dialogu. Klíčovým prvním krokem je klid zbraní,“ řekl.
Požadavky separatistů nepovažuje Lavrov za přehnané
Zástupci východoukrajinských povstaleckých republik dali najevo, že jsou ochotni přistoupit na zachování územní celistvosti současné Ukrajiny, pokud Kyjev uzná jejich zvláštní status, stejně jako zvláštní postavení ruštiny. Požadují také amnestii pro své bojovníky a pro „politické vězně“, právo na obsazování míst soudců a státních zástupců a zvláštní status pro své vojenské jednotky. Dále chtějí zvláštní status v zahraničně-obchodních vztazích s ohledem na jejich těsnější provázanost s Ruskem a Euroasijskou hospodářskou unií (EAHU).
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova to nejsou přehnané požadavky - vyjadřují jen to, co je normální pro jakoukoli civilizovanou evropskou zemi. „Chtějí žít v zemi, kde se narodili a kde se narodili jejich dědové a pradědové,“ řekl šéf ruské diplomacie. „Chtějí se přímo podílet na uspořádání svých životů, volit a být voleni a chtějí mít jistotu, že jazyk, kterým chtějí mluvit a kterým mluví jejich děti, bude jejich volbou… To jsou základní a přirozená přání, která jsou běžná pro jakoukoli civilizovanou evropskou zemi, kde žijí etnické menšiny,“ dodal Lavrov.
Podle něj se kontaktní skupina v Minsku, tedy zástupci Ukrajiny, Ruska, separatistů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, bude nyní zabývat řešením, které by požadavky separatistů zahrnovaly.
