New York - Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN se nedohodlo na britské rezoluci k Sýrii, která by umožnila mezinárodní vojenský zásah. Návrh rezoluce má podle britského premiéra Davida Camerona odsoudit údajný chemický útok v Sýrii a vyžádat si povolení k ochraně civilistů. Británie se nicméně domnívá, že by si členové rady měli před případnou podporou vojenské akce prostudovat zprávu inspektorů OSN, kteří okolnosti chemického útoku z minulého týdne prověřují.
Zástupci stálých členů RB OSN, tedy Velká Británie, Francie, USA, Rusko a Čína, po několikahodinovém jednání za zavřenými dveřmi předali text rezoluce kvůli dalším konzultacím svým vládám, píše AP s odvoláním na diplomatický zdroj. Při odchodu ze schůzky záležitost nijak nekomentovali.
Pokud dokument v radě projde, mohl by otevřít cestu pro připravovanou vojenskou intervenci. Očekává se ale, že Rusko a Čína jako stálí členové rady v případě hlasování použijí práva veta, protože s intervencí nesouhlasí. „Jsme přesvědčeni, že je čas, aby Rada bezpečnosti OSN převzala odpovědnost za Sýrii, když to za poslední dva a půl roku nedokázala udělat,“ řekl během jednání rady novinářům britský ministr zahraničí William Hague. Dodal, že je nutné, aby se OSN pokusila zastavit krveprolévání v této blízkovýchodní zemi tím, že schválí příslušnou rezoluci. Ta podle něj vezme v úvahu „potřebná opatření“ k ochraně civilistů. Také dodal, že jednání OSN o syrské krizi bude pokračovat i v nadcházejících dnech.
„V rámci Rady bezpečnosti není žádná shoda. Ať už jde o návrh Francie, Británie nebo Spojených států. Tyto tři západní delegace jsou součástí celého problému a ne součástí řešení, protože teroristickým skupinám dodávají zbraně a vojenský materiál,“ prohlásil syrský velvyslanec při OSN Bašár Džáfarí.
K úderu na Blízkém východě se kloní USA, Velká Británie a Francie. Úder na Damašek je ochotno podpořit i Turecko, opatrný souhlas dává i Německo. Intervenci naopak odmítá Čína a Rusko, které platí za nejmocnějšího Asadova spojence. Na straně současného syrského prezidenta stojí i Irán. ČR se staví rezervovaně k možnému mezinárodnímu vojenskému úderu v Sýrii. Česká republika nadále považuje za jediné účinné řešení syrského konfliktu cestou diplomatickou a mírovou. Britský list Guardian v této souvislosti zveřejnil na svých stránkách interaktivní mapu postoje jednotlivých států k režimu Bašára Asada.
Pan Ki-mun: Inspektoři potřebují ještě čtyři dny
Případná intervence má být reakcí na chemický útok spáchaný údajně 21. srpna u Damašku. Podle syrské opozice při něm zahynulo několik set lidí, syrský režim prezidenta Bašára Asada však použití chemických zbraní rozhodně popírá. Místo nyní prověřují inspektoři OSN. Otázkou je, zda se USA rozhodnou k vojenskému úderu v době, kdy je v Sýrii tým OSN. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že inspektoři potřebují k vyšetření incidentu více času. Nepřímo tak vyzval Británii a USA, aby případnou intervenci odložily. Později upřesnil, že inspektoři potřebují ještě čtyři dny.
OSN dala na vědomí, že je schopná potvrdit, zda se chemický útok skutečně odehrál. Odborníci jsou rovněž schopni stanovit, jaké toxické látky útočník použil. Cílem mise ale není určit, která z bojujících stran chemickou munici použila. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov svému britskému protějšku sdělil, že o rezoluci by se mělo jednat až poté, co inspektoři OSN dokončí v Sýrii svou práci.
Informace, které nasvědčují, že za chemickým útokem stojí režim prezidenta Asada, má vedle Londýna a Washingtonu i Severoatlantická aliance a podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena je připravená reagovat. Syrská vláda vytrvale popírá, že použila chemické zbraně. Náměstek jejího ministra zahraničí Fajsal Mikdád dnes z útoku dokonce obvinil západní státy. Řekl, že USA, Británie a Francie pomohly teroristům chemické zbraně použít. Pohrozil, že tytéž skupiny je brzo použijí v Evropě.
Syrský zástupce v OSN Bašár Džafárí požádal Pan Ki-muna, aby týmu inspektorů nařídil také vyšetřit tři údajné chemické útoky povstalců na syrskou armádu. K těm prý došlo v okolí Damašku 22., 24. a 25. srpna a vojáci se při nich nadýchali jedovatého plynu.
Syřané v Damašku se mezitím připravují na případný vojenský úder Západu. Podle agentury Reuters si začali dělat zásoby a stěhují se z okolí míst, která by by mohla být cílem útoku. Metropole je mimořádně nebezpečným místem, neboť řada armádních zařízení je v obytných zónách; možný cíl je zde prakticky na každém kroku.
Seznam možných vojenských cílů, na něž by se mohla zaměřit očekávaná západní intervence v Sýrii:
Dříve budovaný jaderný reaktor:
- Dajr az-Zaur (na východě Sýrie; zničil Izrael 6. září 2007)
Námořní základny:
- v přístavech Bánijás, Latákíja a Tartús (severozápad Sýrie)
Letecké základny:
- Abú az-Zuhúr (jižně od Aleppa);
- Afís (u pobřeží u Tartúsu);
- Kusajr (u Homsu);
- Násiríja (severně od Damašku);
- Džirá (východně od Aleppa; údajně dobyto povstalci);
- Chalchalá (u Damašku);
- Mardž as-Sultán (u Damašku);
- Mardž Ruhajjil (u Damašku);
- Mizzá (u Damašku);
- Minach (severně od Aleppa);
- Kabr as-Sitt (u Damašku);
- Sajkal (východně od Damašku);
- Šajrat (u Homsu);
- Tabka (východně od Aleppa; údajně dobyto povstalci);
- Tijas (u Homsu);
- Dumajr (u Damašku);
- Hamá (západ Sýrie);
- Damašek (jihozápad Sýrie nedaleko hranic s Libanonem a Izraelem).
Ostatní vojenské základny:
- Hasaká (na východě);
- Suvajda (jižně od Damašku);
- Aleppo (na severu; nejspíš v rukou povstalců);
- Dará (jižně od Damašku);
- Damašek (jihozápad Sýrie nedaleko hranic s Libanonem a Izraelem);
- Hamá (západ Sýrie);
- Homs (západ Sýrie u hranic s Libanonem);
- Idlib (na severozápadě Sýrie u hranic s Tureckem);
- Zabadání (u hranic s Libanonem).
Údajná hlavní zařízení na výrobu chemických a biologických zbraní:
- severně od Damašku;
- poblíž průmyslového města Homs;
- Hamá (kde se má údajně vyrábět sarin, plyn VX i tabun);
- nedaleko středomořského přístavu Latákíja;
- přímořské město Cerin (kde má být údajně středisko výroby biologických zbraní);
- město Safíra (východně od Aleppa; údajně zařízení na testování chemických zbraní).
