Putinovu invazi pozorně sledují v Tchaj-peji, Pekingu, Dillí i Bělehradě

Nahrávám video
Události: Tchaj-wan nacvičuje obranu proti Číně
Zdroj: ČT24

Válka na Ukrajině posiluje obavy, že se čínští komunisté pokusí ovládnout demokratický Tchaj-wan. Ostrov proto nacvičuje obranu proti invazi milionové armády. Lokální konflikt přesahuje svou oblast. Tchaj-wanu by v případě války dodávkami zbraní a možná i přímým zásahem pomohly Spojené státy. Peking zase pojí strategické partnerství s Moskvou, které jsou nakloněné Srbsko a Indie.

Peking i poté, co Rusko rozpoutalo nové kolo války proti Ukrajině, opakuje, že sjednocení s ostrovem je vysokou prioritou. „Otázka Tchaj-wanu se týká svrchovanosti a územní celistvosti Číny. Jakékoli pokusy podporovat separatistické síly budou marné,“ prohlásil mluvčí Úřadu Státní rady pro záležitosti Tchaj-wanu Ču Feng-lien.

Ostrov má samostatnou vládu od občanské války, kdy se na něj uchýlili odpůrci komunistů.

„Statečný odpor Ukrajiny proti ruské agresi přiměl mezinárodní společenství věnovat pozornost naší bezpečnosti. Pokud čínská vláda špatně vyhodnotí situaci, zaplatí za to,“ varuje tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.

Při jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem proto zajímal čínského vůdce Si Ťin-pchinga osud Tchaj-wanu víc než konflikt na východě Evropy. Bez pomoci Washingtonu by tchajwanští vojáci čelili masivní přesile.

Do karet by obráncům ale hrála geografie. „Je snazší přesunout tanky přes ukrajinské pláně než lodě a letadla přes Tchaj-wanskou úžinu,“ komentuje politolog Jean-Pierre Cabestan.

Sinolog Rudolf Fürst paralelu mezi Tchaj-wanem a Ukrajinou nevidí. „To by Čína musela být připravena jít do války se Spojenými státy,“ říká jednoznačně. „Bidenova administrativa jasně řekla, že nebude přihlížet, pokud by v Tchaj-wanské úžině vypukla válka,“ připomíná Cabestan.

Spojené státy uplatňují vůči Tchaj-wanu politiku strategické nejednoznačnosti, kdy schválně neříkají, zda by mu přišly vojensky na pomoc, aby ho na jednu stranu nemotivovaly k vyhlášení nezávislosti, po níž by invaze téměř jistě přišla, a na druhou stranu aby odradily komunisty od pokusu o silové řešení. Biden se loni na podzim na jedné tiskové konferenci uřekl a sdělil, že Američané by armádu poslali, po čemž následovalo ujišťování americké diplomacie, že na politice nejednoznačnosti se nic nemění.

Rusko-čínské partnerství

Peking ruskou invazi bedlivě sleduje. Zajímá ho vojenská taktika, reakce Západu a účinnost sankcí a podle analytiků výsledek ovlivní plány komunistů. Čína má totiž ambiciózní celosvětové cíle a válka by jejich plnění zpomalila a vytvořila by vážné problémy pro obchod a investice.

Fürst připomíná, že Čínu a Rusko pojí strategické partnerství. „Je určitě celá řada důvodů, proč tyto dvě velmoci spojovat, ovšem Peking nemá přímý zájem na válce na Ukrajině, protože sama Čína tam má pozoruhodnou agendu. Pustit Putina (ruského prezidenta) k vodě jen tak je nepřijatelné, Čína ale nemůže mít zájem, aby se svezla na negativní vlně války (na Ukrajině),“ vysvětluje sinolog.

Rusko a Čína jsou podle Fürsta dokonce komplementárními mocnostmi. „Čína je drtivě ekonomicky i politicky silnější, ale nemá přírodní zdroje. Rusko je má, ale je, kromě vývozu nerostných zdrojů a vojenské techniky, strukturálně na úrovni rozvojové země.“

Ruskou diplomacii posiluje obchod s plynem a ropou

Další zemí, která zatím ruskou invazi neodsoudila, je Indie. Krátce po jejím zahájení se dokonce zdržela hlasování o návrhu rezoluce Rady bezpečnosti OSN. „Je v tom dlouhodobá historická zkušenost, protože Sovětský svaz a posléze Rusko byly strategickým partnerem Indie už od poloviny první dekády její existence, od poloviny padesátých let. Vazby se posilovaly třeba v případě války o Bangladéš,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl.

Nahrávám video
UK: Ukrajinský konflikt a Čína, Srbsko a Indie
Zdroj: ČT24

Nové Dillí podle něj ale hledá i jiné zahraniční partnery. „Vztahy se Spojenými státy se kupříkladu v posledních desetiletích výrazně zlepšily,“ uvádí Štipl. Indie také udržuje styky s Francií a Izraelem. Dovoz ruské ropy je ale pro zemi stále zásadní.

Dlouhodobým spojencem Vladimira Putina je srbský prezident Aleksandar Vučić. Ten sice podpořil ukrajinskou stranu, místní elity ale podle balkanisty Borise Moskoviće patří k zastáncům Ruska. V Srbsku proto panuje dilema. „Sám prezident Vučić toto dilema zmínil ve svém projevu, ve kterém se snažil srbské veřejnosti vysvětlit, před jakou výzvou stál. Dokonce se vyjádřil tak, že mu bylo v životě nejhůř, když měl souhlasit s rezolucí označující ruskou invazi za agresi proti nezávislé suverénní Ukrajině.“

Vztahy mezi Moskvou a Bělehradem podle Moskoviće přináší hospodářské výhody také balkánské zemi. „V loňském roce, byla mezi Ruskem a Srbskem podepsána – jak to bylo nazýváno – lukrativní smlouva na dodávky plynu za velmi lukrativní cenu. Zde vidíme zcela jednoznačný a důležitý ekonomický prvek,“ popisuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozpolcená EU řeší úpravy systému emisního obchodování

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.
před 58 mminutami

Vietnamským prezidentem bude generální tajemník komunistické strany To Lam

Vietnamským prezidentem bude v příštích pěti letech generální tajemník tamní komunistické strany To Lam. Rozhodl o tom v úterý jednomyslně vietnamský parlament. Osmašedesátiletý Lam se tak stane nejmocnějším vietnamským vůdcem za několik desetiletí, píše agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 10 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 11 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...