Putinovu invazi pozorně sledují v Tchaj-peji, Pekingu, Dillí i Bělehradě

Nahrávám video

Válka na Ukrajině posiluje obavy, že se čínští komunisté pokusí ovládnout demokratický Tchaj-wan. Ostrov proto nacvičuje obranu proti invazi milionové armády. Lokální konflikt přesahuje svou oblast. Tchaj-wanu by v případě války dodávkami zbraní a možná i přímým zásahem pomohly Spojené státy. Peking zase pojí strategické partnerství s Moskvou, které jsou nakloněné Srbsko a Indie.

Peking i poté, co Rusko rozpoutalo nové kolo války proti Ukrajině, opakuje, že sjednocení s ostrovem je vysokou prioritou. „Otázka Tchaj-wanu se týká svrchovanosti a územní celistvosti Číny. Jakékoli pokusy podporovat separatistické síly budou marné,“ prohlásil mluvčí Úřadu Státní rady pro záležitosti Tchaj-wanu Ču Feng-lien.

Ostrov má samostatnou vládu od občanské války, kdy se na něj uchýlili odpůrci komunistů.

„Statečný odpor Ukrajiny proti ruské agresi přiměl mezinárodní společenství věnovat pozornost naší bezpečnosti. Pokud čínská vláda špatně vyhodnotí situaci, zaplatí za to,“ varuje tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.

Při jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem proto zajímal čínského vůdce Si Ťin-pchinga osud Tchaj-wanu víc než konflikt na východě Evropy. Bez pomoci Washingtonu by tchajwanští vojáci čelili masivní přesile.

Do karet by obráncům ale hrála geografie. „Je snazší přesunout tanky přes ukrajinské pláně než lodě a letadla přes Tchaj-wanskou úžinu,“ komentuje politolog Jean-Pierre Cabestan.

Sinolog Rudolf Fürst paralelu mezi Tchaj-wanem a Ukrajinou nevidí. „To by Čína musela být připravena jít do války se Spojenými státy,“ říká jednoznačně. „Bidenova administrativa jasně řekla, že nebude přihlížet, pokud by v Tchaj-wanské úžině vypukla válka,“ připomíná Cabestan.

Spojené státy uplatňují vůči Tchaj-wanu politiku strategické nejednoznačnosti, kdy schválně neříkají, zda by mu přišly vojensky na pomoc, aby ho na jednu stranu nemotivovaly k vyhlášení nezávislosti, po níž by invaze téměř jistě přišla, a na druhou stranu aby odradily komunisty od pokusu o silové řešení. Biden se loni na podzim na jedné tiskové konferenci uřekl a sdělil, že Američané by armádu poslali, po čemž následovalo ujišťování americké diplomacie, že na politice nejednoznačnosti se nic nemění.

Rusko-čínské partnerství

Peking ruskou invazi bedlivě sleduje. Zajímá ho vojenská taktika, reakce Západu a účinnost sankcí a podle analytiků výsledek ovlivní plány komunistů. Čína má totiž ambiciózní celosvětové cíle a válka by jejich plnění zpomalila a vytvořila by vážné problémy pro obchod a investice.

Fürst připomíná, že Čínu a Rusko pojí strategické partnerství. „Je určitě celá řada důvodů, proč tyto dvě velmoci spojovat, ovšem Peking nemá přímý zájem na válce na Ukrajině, protože sama Čína tam má pozoruhodnou agendu. Pustit Putina (ruského prezidenta) k vodě jen tak je nepřijatelné, Čína ale nemůže mít zájem, aby se svezla na negativní vlně války (na Ukrajině),“ vysvětluje sinolog.

Rusko a Čína jsou podle Fürsta dokonce komplementárními mocnostmi. „Čína je drtivě ekonomicky i politicky silnější, ale nemá přírodní zdroje. Rusko je má, ale je, kromě vývozu nerostných zdrojů a vojenské techniky, strukturálně na úrovni rozvojové země.“

Ruskou diplomacii posiluje obchod s plynem a ropou

Další zemí, která zatím ruskou invazi neodsoudila, je Indie. Krátce po jejím zahájení se dokonce zdržela hlasování o návrhu rezoluce Rady bezpečnosti OSN. „Je v tom dlouhodobá historická zkušenost, protože Sovětský svaz a posléze Rusko byly strategickým partnerem Indie už od poloviny první dekády její existence, od poloviny padesátých let. Vazby se posilovaly třeba v případě války o Bangladéš,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl.

Nahrávám video

Nové Dillí podle něj ale hledá i jiné zahraniční partnery. „Vztahy se Spojenými státy se kupříkladu v posledních desetiletích výrazně zlepšily,“ uvádí Štipl. Indie také udržuje styky s Francií a Izraelem. Dovoz ruské ropy je ale pro zemi stále zásadní.

Dlouhodobým spojencem Vladimira Putina je srbský prezident Aleksandar Vučić. Ten sice podpořil ukrajinskou stranu, místní elity ale podle balkanisty Borise Moskoviće patří k zastáncům Ruska. V Srbsku proto panuje dilema. „Sám prezident Vučić toto dilema zmínil ve svém projevu, ve kterém se snažil srbské veřejnosti vysvětlit, před jakou výzvou stál. Dokonce se vyjádřil tak, že mu bylo v životě nejhůř, když měl souhlasit s rezolucí označující ruskou invazi za agresi proti nezávislé suverénní Ukrajině.“

Vztahy mezi Moskvou a Bělehradem podle Moskoviće přináší hospodářské výhody také balkánské zemi. „V loňském roce, byla mezi Ruskem a Srbskem podepsána – jak to bylo nazýváno – lukrativní smlouva na dodávky plynu za velmi lukrativní cenu. Zde vidíme zcela jednoznačný a důležitý ekonomický prvek,“ popisuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...