Putinovo Jednotné Rusko vyhrálo volby

Moskva – Strana Jednotné Rusko premiéra Vladimira Putina podle očekávání vyhrála nedělní volby. V parlamentu ale bude mít podstatně méně poslanců než doposud. Zatím překročila těsně hranici 50 procent hlasů. Ústřední volební komise v Moskvě už sečetla 87 procent odevzdaných lístků. Jednotné Rusko vede před komunisty, levicovou stranou Spravedlivé Rusko a nacionalisty Vladimira Žirinovského (Liberálně-demokratickou stranou Ruska). I tak ale ztrácí svou dvoutřetinovou většinu v dolní komoře, která jí umožnovala bezstarostně měnit pravidla ústavy. Oficiální předběžné výsledky mají být zveřejněny v pondělí po sečtení 99 procent protokolů z volebních místností. Opozice ale už nyní mluví o neférových podmínkách a falšování. Nezávislé organizace zaznamenaly přes pět tisíc stížností.

Podle Putina výsledek voleb odráží reálnou situaci v zemi a umožní pokračovat Rusku ve stabilním kurzu – pití šampaňského však odložil. I podle Medvěděva má Jednotné Rusko podporu poloviny voličů, a tudíž morální právo pokračovat v daném kurzu. Volby podle něj svědčí o tom, že demokracie navzdory pochybám v Rusku funguje. Naznačil také, že „vedoucí politické síle“ nezbude než v nové sněmovně uzavírat koaliční dohody o jednotlivých otázkách. Předseda dosavadní sněmovny Boris Gryzlov v první reakci zdůraznil, že Jednotné Rusko zvítězilo, a zůstane tak vládní stranou. Odhadl také, že strana bude mít v nové dumě většinu. Slabší výsledek přičetl spojenému tlaku opozice.

Volit šla více než polovina Rusů. Účast ve volbách ještě před zavřením volebních místností na západě země v 18 hodin středoevropského času přesáhla 50 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů, čili hlasování by mělo být platné. Hlasování bylo vnímáno i jako test popularity vládní strany před březnovými prezidentskými volbami, v nichž se Putin bude potřetí ucházet o křeslo šéfa státu. Před čtyřmi lety Putinova strana získala 64,3 procenta hlasů.

Hlasování se nevymykalo z ruských zvyklostí: opozice, ostře kritizující Kreml, nebyla k volbám vůbec připuštěna a soupeřící strany se vzájemně obviňovaly z porušování volebních pravidel a pokusů o falšování výsledků. Mohutné policejní síly rychle potlačovaly pokusy o nepovolené opoziční demonstrace v Moskvě a Petrohradu, kde byly podle policejních údajů zatčeny skoro dvě stovky opozičních aktivistů. Celkově však nejen úřady, ale i ochránci lidských práv označovali situaci za relativně klidnou.

Vladimir Putin, ruský premiér:
„Není pochyb o tom, že s tímto výsledkem zajistíme stabilní rozvoj země. Děkujeme všem, kteří se na našem vítězství podíleli.“

Dmitrij Medvěděv, ruský prezident:
„Strana ve skutečnosti reprezentuje 50 procent naší populace. Zároveň je to výsledek skutečné demokracie - bez ohledu na to, kdo co říká.“

Gennadij Zjuganov, předseda Komunistické strany Ruské federace:
„Obyvatelé země se odvrátili od vládnoucí strany navzdory pokusům rozdělovat veřejné mínění. Lidé odmítli podpořit Jednotné Rusko, které ve skutečnosti utrpělo porážku v každém městě.“

Novinkou byl masivní útok hackerů, který od rána vyřadil z provozu přinejmenším pět webů kritických k režimu. Terčem se staly stránky nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy, opozičního týdeníku New Times či nevládní organizace Golos, která monitoruje průběh voleb jako jediný domácí nezávislý pozorovatel. Nepřístupným se časem stal i populární server LiveJournal, který hostí mnoho opozičních blogů. Novináři dávali útoky do souvislosti s možnými volebními machinacemi, Jednotné Rusko však tvrdilo, že hackeři napadali i stranický web.

Premiér Putin obvinil zahraničí z vměšování se do příprav. Nevládní organizace Golos, která se snaží vykonávat nezávislý dozor nad volbami, jen během předvolební kampaně zaznamenala několik tisíc prohřešků proti pravidlům. Soud ji za to paradoxně potrestal finanční pokutou a státem kontrolovaná televize NTV odvysílala speciální pořad, ve kterém ji vylíčila jako agenty Západu.

Na volby v Rusku dohlíželo i 30 Čechů

Nad volbami bděly statisíce policistů. Regulérnost hlasování kontrolovalo i asi sedm stovek zahraničních pozorovatelů včetně asi tří desítek z Česka. „Samy volby proběhly naprosto regulérně,“ řekl jeden z pozorovatelů, senátor Jiří Jirsa, s tím, že má na mysli sám volební proces a nehodnotí další okolnosti.

Během návštěv desítky z přibližně 1 800 volebních místností v Petrohradu se sice doslechl, že město objíždí i autobus s dvacítkou mladíků, kteří prý opakovaně hlasují, ale sám autobus neviděl a dvacítka hlasů by vzhledem k velikosti okrsků sotva mohla mít zásadnější vliv. Zaujalo jej, že ve školách, kde se hlasovalo, se pro voliče pekly koláče a vařil čaj a ampliony v metru vyzývaly k účasti na volbách.

„Vše probíhalo v mezích norem, z hlediska volebního procesu standardně, objevily se jen drobné nesrovnalosti v organizaci,“ dodal poslanec Jaroslav Škárka, který navštívil 14 volebních místností v Puškinu u Petrohradu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 5 mminutami

VideoBoje v Jemenu pokračují, uprchlíků přibývá

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.
před 50 mminutami

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuelská prezidentka v OSN slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
před 8 hhodinami

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, uvedl Pavel v OSN

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kreml i Kyjev mají zájem o omezené příměří kvůli energetice a obilí, řekl Rubio

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoShakespearovské drama Windsorů: Proč britská monarchie čelí další krizi

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.