Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 134 500 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 27 let, oznámila agentura TASS. Základní vojenská služba v Rusku trvá dvanáct měsíců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá další vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí. V reakci na ně Rusko rozšířilo seznam představitelů EU, kterým se zakazuje vstup do Ruska.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Putin na začátku války proti Ukrajině osobně ujištoval, že žádní povolanci nejsou a nebudou nasazeni ve „speciální vojenské operaci“, jak Rusko invazi na Ukrajině označuje. Pak ale ministerstvo obrany přiznalo „několik případů“ nasazení odvedenců. Ukrajinské úřady informují o velkém množství vojáků základní služby mezi zabitými a zajatými ruskými vojáky, což dokládají snímky a videi, připomněla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Senátorka ze sibiřské autonomní Tuvské republiky Ljudmila Narusovová už dříve uvedla, že na Ukrajině přišlo o život přinejmenším 96 odvedenců. „Z roty o síle sta mužů zůstali naživu jen čtyři,“ tvrdila v parlamentní rozpravě o zákonu, který hrozí až patnácti lety vězení za „lživé informace“ o ruských ozbrojených silách. Její žádost o vysvětlení nechalo ruské ministerstvo obrany bez odpovědi.
Ve středu ruská média s odvoláním na petrohradské úřady napsala, že dva Rusové z Petrohradu, kteří byli povoláni ke službě v armádě a následně odesláni do bojů na Ukrajině, se vrátili do vlasti. Petrohradská ombudsmanka Světlana Agapitovová uvedla, že od začátku války dostala sedm stížností od příbuzných vojáků – šest od matek a jednu od manželky – „kvůli nedobrovolnému uzavření kontraktů o službě v armádě a o předpokládaném přemístění vojáků-odvedenců na Ukrajinu“.
Putinův rozkaz neposílat odvedené vojáky na Ukrajinu vojenské úřady obvykle obcházejí tím, že vojáky donutí podepsat profesionální kontrakty. Jejich vysílání do bojových jednotek může souviset s ruskými potížemi s doplňováním stavů na Ukrajině. Ukrajinský generální štáb ve středu upozornil, že vojáci v 26. tankovém pluku žádají zrušení kontraktů o službě v ruské armádě, které je donutili podepsat až po příjezdu na Ukrajinu.
Putinovi poradci se bojí říct pravdu, míní šéf britských špionů
Šéf britské vládní špionážní organizace GCHQ Jeremy Fleming se nechal slyšet, že ruští vojáci na Ukrajině v několika případech odmítli vykonat rozkazy, měli nízkou morálku, špatné vybavení, které navíc sami sabotovali, a zpravodajci dokonce zaznamenali případ, kdy okupanti omylem sestřelili vlastní letadlo.
Putin podle Fleminga velmi špatně odhadl situaci a přecenil možnosti ruské armády. Poradci šéfa Kremlu se svému nadřízenému bojí říct pravdu, domnívá se zpravodajec.
Ačkoliv se Putinovi poradci obávají říct vládci Kremlu pravdu, „režimu už teď musí být zcela jasný rozsah dopadů těchto chybných rozhodnutí,“ uvedl rovněž Fleming. Vedení ruské armády opakovaně tvrdí, že během „speciální vojenské operace“, jak válku na Ukrajině nazývá, dosahuje svých cílů. V úterý Moskva veřejně určila za nový cíl převzetí Donbasu.
Západ neví, co se děje, reaguje Kreml
Kreml následně popřel sdělení západních politiků a rozvědek, že Putin není svým okolím správně informován o skutečném průběhu války na Ukrajině a dopadech západních sankcí a že mezi ním a ruským vojenským velením proto nyní panuje napětí. Takové dohady podle Putinova mluvčího svědčí jen o tom, že ve Washingtonu ani netuší, co se děje v Kremlu, a to prý budí znepokojení.
„K naší lítosti, a dokonce k našemu znepokojení se ukazuje, že ani americké ministerstvo zahraničí, ani Pentagon nedisponují reálnými informacemi o tom, co se děje v Kremlu. Nechápou prezidenta Putina, nechápou mechanismus rozhodování v naší zemi a nechápou styl naší práce,“ prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS. „Nebudí to jen lítost, ale i znepokojení, protože takové naprosté nepochopení vede pouze k chybným rozhodnutím, k ukvapeným rozhodnutím, která mívají velice špatné důsledky,“ upozornil.
Peskov podle TASS komentoval slova šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena a mluvčí Bílého domu Kate Bedingfieldové, že mezi Putinovými spolupracovníky nejsou lidé, kteří by se odvážili prezidentovi říci pravdu.
Putin se izoloval a zbavil se části svých poradců, řekl Biden
Ruský prezident Vladimir Putin se zřejmě izoluje od svého okolí a USA spatřují náznaky toho, že vyhodil nebo zavřel do domácího vězení některé své poradce, uvedl prezident Joe Biden.
Prezident poznamenal, že je zároveň skeptický ohledně toho, zda Rusko skutečně stahuje svoje jednotky od Kyjeva, jak řeklo před několika dny. Mluvčí Pentagonu John Kirby pak uvedl, že se Rusko zjevně začíná soustředit na ovládnutí Donbasu, USA však chtějí, aby hranice Ukrajiny zůstaly stejné jako před vypuknutím konfliktu.
„Zdá se, že se izoluje a jsou náznaky toho, že vyhodil nebo zavřel do domácího vězení některé svoje poradce,“ řekl na závěr tiskové konference o plánu boje s rostoucími cenami pohonných hmot. „Ale nechci na to v tuto chvíli moc sázet, protože nemáme zase tolik jasných důkazů,“ dodal.
Zelenskyj: Nevěříme ani jedno krásné slovo
V pátek by měly pokračovat mírové rozhovory. Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija napsal, že Kyjev navrhl osobní setkání prezidentů obou zemí, Rusko to ale zatím odmítlo s tím, že je nejprve potřeba vypracovat koherentnější návrh budoucí dohody.
„Budeme doufat, že se prezidenti zemí setkají příště. Zároveň trváme na tom, aby se takové setkání nekonalo v Rusku nebo Bělorusku,“ konstatoval Arachamija.
Páteční kolo negociací proběhne na dálku prostřednictvím videohovoru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosavadní průběh rozhovorů vyhodnotil jako „pouhá slova, ale nic konkrétního“.
Podobně označil i výroky o ruském zmírnění bojů a stažení sil od Kyjeva. To považuje za důsledek úspěšné obrany metropole. „Nevěříme nikomu, ani jedno krásné slovo. Na bojišti je reálná situace a ta je nejdůležitější. Nevzdáme se ničeho,“ zdůraznil prezident.
Zopakoval apel na mezinárodní komunitu kvůli dodávkám zbraní. Ukrajina se podle něj ocitla v bodě zlomu. „Svoboda musí být vyzbrojena stejně dobře jako tyranie,“ prohlásil Zelenskyj.
Lídr napadené země ve čtvrtek opět osloví parlamenty několika zemí, například Nizozemska, Belgie nebo Austrálie. Při těchto vystoupeních Zelenskyj zpravidla žádá větší mezinárodní podporu pro Ukrajinu.
Ta bude i mezi tématy schůzky ministrů zahraničí devíti zemí NATO v Bratislavě. Kromě pořádající země budou přítomni zástupci Bulharska, pobaltských států, Maďarska, Polska, Rumunska a Česka, které bude reprezentovat ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Žádost o transportéry i další sankce
Zelenskyj ve čtvrtek pokračoval v žádostech o dodatečnou vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí, když virtuálně vystoupil v parlamentech Austrálie a Nizozemska. Australské zákonodárce například vyzval k poskytnutí obrněných vozidel Bushmaster, ty nizozemské zase k přerušení veškerého obchodu s Ruskem, informovala agentura Reuters.
Australským zákonodárcům podle deníku The Guardian řekl, že Ukrajina je „neporazitelná“, dokud má podporu mezinárodního společenství. Své představy o podpoře ze strany Austrálie pak formuloval zcela konkrétně. „Máte velmi dobré obrněné transportéry Bushmaster, které by mohly Ukrajině významně pomoci, a další druhy vybavení, které by mohly posílit naši pozici,“ řekl.
Austrálie je jednou ze zemí, které se připojily k protiruským sankcím evropských zemí a Spojených států. Místní vláda také na začátku března oznámila, že podpoří Ukrajinu vojenským vybavením a humanitární pomocí v celkové výši 105 milionů australských dolarů (přes 1,7 miliardy korun). Slíbila dodat rakety i jinou munici.
Rozšíření seznamu představitelů EU, kterým Rusko zakázalo vstup do země
Moskva v reakci na protiruské sankce Evropské unie rozšířila seznam evropských představitelů, kterým se zakazuje vstup na ruské území. Informovalo o tom ruské ministerstvo zahraničí. Konkrétní jména evropských představitelů, kteří nově figurují na seznamu, ministerstvo nezveřejnilo.
Ruská diplomacie pouze sdělila, že nové postihy se týkají nejvyššího vedení EU, eurokomisařů a drtivé většiny poslanců Evropského parlamentu. Na seznamu se nově ocitli také představitelé vlád a parlamentů některých členských států, veřejní činitelé, ale i pracovníci v médiích, kteří podle Moskvy osobně přispěli k zavedení protiruských sankcí nebo podněcovali „rusofobní nálady“.
Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že cílem „kolektivní politiky Západu, do níž zapadají i poslední kroky EU, je obnovit jeho nedělitelnou globální nadvládu“. Toho se Západ podle Moskvy snaží dosáhnout i omezením rozvoje Ruska a jeho národních zájmů.
OSN: Ve válce na Ukrajině dosud zemřelo nejméně 1232 civilistů
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedl, že během ruské invaze na Ukrajinu zemřelo nejméně 1232 civilistů. Dosud úřad potvrdil úmrtí 112 dětí.
OHCHR zaznamenal kromě 1232 zabitých civilistů také 1935 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů. Ukrajinská ombudsmanka ve čtvrtek informovala o celkem 148 zabitých a 232 zraněných dětech.
Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu, Volnovachy, Izjumu, Popasné nebo města Irpiň, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci.
Dánsko vyšle 800 vojáků do Lotyška
Dánská premiérka Mette Frederiksenová ve čtvrtek oznámila, že země je připravená vyslat 800 vojáků do Lotyšska, kde se na žádost Severoatlantické aliance zapojí do jejích jednotek, a posílí tak východní křídlo Aliance. Nový dánský prapor má být v Pobaltí od května, jeho nasazení ale ještě musí schválit parlament.
Kodaň už krátce po ruské invazi na Ukrajinu koncem února uvedla prapor do pohotovosti a nyní dostala formální žádost od NATO, aby vojáci zamířili do Pobaltí. Už začátkem března Dánsko vyslalo 200 vojáků do Estonska, dva bojové letouny F-16 do Polska a fregatu do Baltského moře.
NATO na summitu minulý týden schválilo vytvoření čtyř bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku. Podle agentury AFP v zemích na východě Evropy a v Pobaltí nyní mimo jiné působí na 40 tisíc amerických vojáků.
