USA byly přesvědčeny, že pravděpodobnost ruského útoku na Ukrajinu je velká a tím, že se o tuto informací podělily s mnoha dalšími státy a objevila se na veřejnosti, se snížila. Tak se v pořadu Interview ČT24 vyjádřil externí poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro otázky zahraniční politiky a bezpečnosti Tomáš Pojar k informaci, podle níž mělo k útoku dojít 16. února. Nemusí to však znamenat, že se tato pravděpodobnost nezvýšila pro jiné dny, dodal.
Pojar uvedl, že teprve během několika dnů se ukáže, zda jsou pravdivé informace Ruska o stahování části jeho jednotek od ukrajinských hranic. I třeba na základě satelitních snímků o rozmístění více než stovky tisíc vojáků a těžké techniky.
Na základě běžně dostupných zpráv však zatím spíše soudí, že někde došlo ke stažení, jinde však naopak k posílení vojenských jednotek. „Rozhodně nedošlo k masivnímu stažení, možná k nějakému symbolickému,“ dodal bezpečnostní analytik, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut a také bývalý český velvyslanec v Izraeli.
Kladně však hodnotí zintezivnění diplomatických jednání mezi nejrůznějšími západními představiteli a zástupci Ruska. Přinejmenším to vede k oddálení konfliktu, říká.
Diplomacie bez vojenské sily neexistuje
Pojar zdůraznil, že k tomu, aby měla diplomacie úspěch, musí být postavena na dvou nohách. Na ekonomické, což je možnost sankcí, či naopak investování, otevření či uzavření hranic. A pak je to vojenská síla. Tu Evropská unie nemá, proto je pozice Francie silnější, řekl k nedávné návštěvě prezidenta Emmanuela Macrona v Moskvě. Jel tam za Francii, ale také z pozice předsednické země Rady EU, která ví, na čem je v Unii shoda a na čem není.
„Diplomacie, která se nemůže opřít o vojenskou sílu, ve skutečnosti neexistuje, respektive je velmi slabá v době, kdy dochází ke krizi, která může vyústit ve válku,“ řekl bezpečnostní analytik.
Česko pak má v těchto jednáních možnosti s ohledem na svou velikost a postavení. Může tedy jednat v rámci EU i s těmi, kteří do Moskvy jezdí. „Máme hlas adekvátní naší velikosti a členství v těchto organizacích. Kdybychom nebyli členy NATO a EU, tak bychom neměli hlas vůbec žádný.“
K postoji Německa k Rusku, který je opatrnější než u Francie či Velké Británie, řekl, že Německo není silný vůdce Evropské unie a ani jím nechce být. To považuje Pojar v mnoha ohledech za správné. Dodal, že Německo si hájí své ekonomické zájmy, které někde jdou nad zájmy někoho jiného.
Rusko je nutné brát vážně
Pojar také uvedl, že Západ a Evropa nebraly v minulém období Rusko vážně. Nyní bychom měli vážně poslouchat, co říká ruský prezident a zároveň říkat, co si myslíme my. „Co Rusko říká, to myslí vážně,“ dodal s tím, že máme jednat o svých vzájemných zájmech. Například hospodářských či energetických.
Věří, že někdy je možné v něčem ustoupit, když je tím dosaženo dlouhodobých cílů. Nesmí se však ustoupit přes základní principy (red lines), zdůraznil. Není tedy možné zápas vyhrát 10:0, ale spíše jde o dosaženi win-win situace. „Věřím, že Západ vyhraje o branku,“ dodal.
Putin chtěl jako predátor využít slabosti Západu
Důvod, proč Rusko právě nyní vyhrotilo konflikt s Ukrajinou, vidí v tom, že Moskva považuje „Západ za rozviklaný“. Tedy že EU nemá pevný leadership a Amerika má své problémy a dívá se směrem na Čínu. Kariéru ukončila německá kancléřka Angela Merkelová a evropským lídrem je právě Macron. Další silní lídři tu však nejsou.
Jako predátor proto Putin využívá situace, kdy vidí určitou míru slabosti na druhé straně, soudí Pojar.
Zlepšení vztahů Česka a Moskvy chce čas
K současným zmrazeným česko-ruským vztahům řekl, že bude těžké a vyžádá si to nějaký čas, než se zlepší. „Musíme v první řadě nechat vychladnout nervy a emoce. A dříve, či později snad nastane čas, kdy se spolu začneme bavit,“ řekl. Vychází z předpokladu, že Česko i Rusko mají zájem o střízlivé, normální vztahy, „abychom se nepovažovali za nepřátelské země a nedělali si naschvály.“ Zdůraznil však, že se to nedá uspěchat, protože snaha proces uspěchat by mohla vést k nedorozumění.
Dodal také, že diplomacie země střední velikosti jako je Česká republika musí mít dlouhodobou vizi a být dlouhodobě předvídatelná. Bez ohledu na to, kdo je u vlády a kdo je v opozici. Jedině tak nás ostatní budou brát vážně, spojenci i protivníci. Jsme tak v jiné situaci než velmoci, které mohou změnit svůj postoj přes noc a ostatní je musí brát vážně, protože jsou velké a nelze se bez nich obejít, uvedl Pojar.
