USA byly přesvědčeny, že pravděpodobnost ruského útoku na Ukrajinu je velká a tím, že se o tuto informací podělily s mnoha dalšími státy a objevila se na veřejnosti, se snížila. Tak se v pořadu Interview ČT24 vyjádřil externí poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro otázky zahraniční politiky a bezpečnosti Tomáš Pojar k informaci, podle níž mělo k útoku dojít 16. února. Nemusí to však znamenat, že se tato pravděpodobnost nezvýšila pro jiné dny, dodal.
Putin chtěl využít rozviklanosti Západu, soudí Pojar o vyhrocení současných vztahů
Pojar uvedl, že teprve během několika dnů se ukáže, zda jsou pravdivé informace Ruska o stahování části jeho jednotek od ukrajinských hranic. I třeba na základě satelitních snímků o rozmístění více než stovky tisíc vojáků a těžké techniky.
Na základě běžně dostupných zpráv však zatím spíše soudí, že někde došlo ke stažení, jinde však naopak k posílení vojenských jednotek. „Rozhodně nedošlo k masivnímu stažení, možná k nějakému symbolickému,“ dodal bezpečnostní analytik, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut a také bývalý český velvyslanec v Izraeli.
Kladně však hodnotí zintezivnění diplomatických jednání mezi nejrůznějšími západními představiteli a zástupci Ruska. Přinejmenším to vede k oddálení konfliktu, říká.
Diplomacie bez vojenské sily neexistuje
Pojar zdůraznil, že k tomu, aby měla diplomacie úspěch, musí být postavena na dvou nohách. Na ekonomické, což je možnost sankcí, či naopak investování, otevření či uzavření hranic. A pak je to vojenská síla. Tu Evropská unie nemá, proto je pozice Francie silnější, řekl k nedávné návštěvě prezidenta Emmanuela Macrona v Moskvě. Jel tam za Francii, ale také z pozice předsednické země Rady EU, která ví, na čem je v Unii shoda a na čem není.
„Diplomacie, která se nemůže opřít o vojenskou sílu, ve skutečnosti neexistuje, respektive je velmi slabá v době, kdy dochází ke krizi, která může vyústit ve válku,“ řekl bezpečnostní analytik.
Česko pak má v těchto jednáních možnosti s ohledem na svou velikost a postavení. Může tedy jednat v rámci EU i s těmi, kteří do Moskvy jezdí. „Máme hlas adekvátní naší velikosti a členství v těchto organizacích. Kdybychom nebyli členy NATO a EU, tak bychom neměli hlas vůbec žádný.“
K postoji Německa k Rusku, který je opatrnější než u Francie či Velké Británie, řekl, že Německo není silný vůdce Evropské unie a ani jím nechce být. To považuje Pojar v mnoha ohledech za správné. Dodal, že Německo si hájí své ekonomické zájmy, které někde jdou nad zájmy někoho jiného.
Rusko je nutné brát vážně
Pojar také uvedl, že Západ a Evropa nebraly v minulém období Rusko vážně. Nyní bychom měli vážně poslouchat, co říká ruský prezident a zároveň říkat, co si myslíme my. „Co Rusko říká, to myslí vážně,“ dodal s tím, že máme jednat o svých vzájemných zájmech. Například hospodářských či energetických.
Věří, že někdy je možné v něčem ustoupit, když je tím dosaženo dlouhodobých cílů. Nesmí se však ustoupit přes základní principy (red lines), zdůraznil. Není tedy možné zápas vyhrát 10:0, ale spíše jde o dosaženi win-win situace. „Věřím, že Západ vyhraje o branku,“ dodal.
Putin chtěl jako predátor využít slabosti Západu
Důvod, proč Rusko právě nyní vyhrotilo konflikt s Ukrajinou, vidí v tom, že Moskva považuje „Západ za rozviklaný“. Tedy že EU nemá pevný leadership a Amerika má své problémy a dívá se směrem na Čínu. Kariéru ukončila německá kancléřka Angela Merkelová a evropským lídrem je právě Macron. Další silní lídři tu však nejsou.
Jako predátor proto Putin využívá situace, kdy vidí určitou míru slabosti na druhé straně, soudí Pojar.
Zlepšení vztahů Česka a Moskvy chce čas
K současným zmrazeným česko-ruským vztahům řekl, že bude těžké a vyžádá si to nějaký čas, než se zlepší. „Musíme v první řadě nechat vychladnout nervy a emoce. A dříve, či později snad nastane čas, kdy se spolu začneme bavit,“ řekl. Vychází z předpokladu, že Česko i Rusko mají zájem o střízlivé, normální vztahy, „abychom se nepovažovali za nepřátelské země a nedělali si naschvály.“ Zdůraznil však, že se to nedá uspěchat, protože snaha proces uspěchat by mohla vést k nedorozumění.
Dodal také, že diplomacie země střední velikosti jako je Česká republika musí mít dlouhodobou vizi a být dlouhodobě předvídatelná. Bez ohledu na to, kdo je u vlády a kdo je v opozici. Jedině tak nás ostatní budou brát vážně, spojenci i protivníci. Jsme tak v jiné situaci než velmoci, které mohou změnit svůj postoj přes noc a ostatní je musí brát vážně, protože jsou velké a nelze se bez nich obejít, uvedl Pojar.