Obliba hlavní ruské vládní strany Jednotné Rusko od května vzrostla o čtyři procentní body a nyní dosahuje 57 procent. Vyplývá to z průzkumu nezávislé společnosti Levada, o jehož výsledcích informoval list Vedomosti. Rusové tak měsíc před parlamentními volbami stále upřednostňují politickou stranu, která zvítězila i posledně a za níž kandidoval v prezidentských volbách Vladimir Putin. Kreml zároveň odmítá spekulace o chystané demisi premiéra Dmitrije Medvěděva a zevrubné reorganizaci ruské vlády po volbách.
Zatímco na prvním místě průzkumu spokojenosti se s náskokem drží strana Jednotné Rusko, o druhé místo se s 15 procenty dělí komunisté a nacionalisté z Liberálnědemokratické strany Ruska. U té jde přitom o šestiprocentní nárůst obliby během dvou měsíců.
I přes nepříliš lichotivou image stoupence oligarchů si lidé pořád uvědomují, že má Jednotné Rusko velké pravomoci při rozdělování rozpočtu, a tak od něj mohou očekávat alespoň nějaké materiální zajištění, soudí zástupce ředitele společnosti Levada Alexej Graždankin.
Obliba komunistické strany pak klesá, což Graždankin vysvětluje tím, že se zlepšilo vnímání finanční situace v zemi, tudíž lidé už necítí potřebu obracet se na tuto stranu jako na obránce svých materiálních zájmů.
Naopak nacionalisté Vladimira Žirinovského začali svou předvolební kampaň s velkým předstihem, a tak byli schopni srovnat krok v preferencích se svým komunistickým konkurentem. Konečný výsledek však bude záležet hlavně na mobilizaci voličů – to, co lidé o svých volebních preferencích říkají, nic neznamená, pokud nakonec k volbám nepůjdou, říká politolog Alexandr Kyněv.
Kreml odmítá spekulace o demisi Medvěděva
V pondělním komentáři vlivného britského listu Financial Times se zároveň objevila informace o možném pádu Dmitrije Medvěděva. Autor Timothy Ash v něm předpověděl, že Putin vládu rozpráší, pokud jeho strana Jednotné Rusko dostane ve volbách 60 nebo méně procent hlasů. Medvěděva by podle komentáře měl nahradit proreformní ekonom Alexej Kudrin, bývalý ministr financí, který s Kremlem i po svém odchodu z vlády v roce 2011 udržuje přátelské vztahy.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale ve středu podobné vývody označil za „slohová cvičení“. Podobné zprávy, které se občas objevují v zahraničním i ruském tisku, jsou podle něj „tak časté, že už je nikdo nevnímá jako informaci hodnou komentáře“.
Parlamentní volby se v Rusku budou konat 18. září. Ruská liberální opozice a mnozí západní politici je považují za nedemokratické, protože stát podle nich systematicky tlumí kritické hlasy v médiích a využívá všech prostředků k prosazení kandidátů hlavní strany Jednotné Rusko.
Kritiku zesiluje skutečnost, že jediná ruská nevládní organizace pro monitoring voleb musela zastavit svou činnost. Skupinu pozorovatelů Golos přikázal nedávno zlikvidovat moskevský soud na žádost ministerstva spravedlnosti. Organizace prý nevyhovuje zákonu o takzvaných zahraničních agentech a nepostarala se o nápravu ani půl roku po vynesení verdiktu.
