Přiznání německých genetiků: Naši předchůdci pomáhali nacistům

Berlín - Němečtí genetici dnes poprvé oficiálně přiznali, že jejich profesní předchůdci pomáhali Hitlerově administrativě při přípravě zákonů o nucené sterilizaci lidí s dědičnými chorobami, a nesou tak vinu na utrpení statisíců lidí. Německá společnost pro lidskou genetiku, která badatele z tohoto oboru sdružuje, dnes v prohlášení uvedla, že genetici počátkem 30. let pomáhali nacistům s vědeckým zdůvodněním nelidských zákonů, a tím se zpronevěřili svému vědeckému poslání. Zákony postihly všechny, kdo nepocházeli z "čisté" árijské rasy.

Zákon o zamezování přenosu dědičných vad na potomky začal v nacistickém Německu platit v červenci 1933. Podle něj se museli podrobovat povinné sterilizaci například lidé s vrozenou duševní vadou, s dědičnou slepotou, hluchotou nebo schizofrenií. Podle odhadů se nucené sterilizaci muselo podrobit téměř půl milionu lidí, tisícovky z nich při sterilizačních operacích zemřely.

Nacisté včele s Hitlerem byli při prosazování těchto názorů ovlivnění myšlenkami eugeniky, sociálně-filosofického směru, který studoval metody, jak dosáhnout co nejlepšího genetického fondu člověka, v nacistickém pojetí „vyčištění rasy“. A právě k zabránění přenosu dědičných chorob na další generace měly nehumánně koncipované zákony přispět.

Současní němečtí genetici, kteří se nyní spolu se svými kolegy účastní mezinárodního kongresu v Berlíně, chování svých předchůdců odsoudili. Podle nich vědci nacistickému režimu pomohli s poskytnutím potřebných argumentů, i když už při tehdejší úrovni znalostí o lidské genetice museli vědět, že jsou lživé. „Jednání lidských genetiků je tím nepochopitelnější, že i při tehdejší úrovni znalostí v genetice byla biologická nesmyslnost eugeniky zcela zřejmá,“ stojí v prohlášení.

Zákon, na jehož přípravě se tehdejší vědci a lékaři podíleli, je prý důkazem naprostého morálního i vědeckého selhání. Kromě lidí s dědičnými chorobami nařizovalo nacistické Německo i sterilizaci tělesně a mentálně postižených.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 39 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.