Štrasburk - Jean-Claude Juncker se stal novým předsedou Evropské komise a pro miliony lidí tak bude novou tváří Evropské unie. Bude předsedat Evropské komisi, tedy administrativnímu aparátu s 30 000 zaměstnanci. Přestože se o moc bude dělit s kolegiem svých komisařů, může usměrňovat projednávání a dávat podnět k legislativním změnám. Co se dá tedy čekat od Lucemburčana, vůči jehož osobě panuje řada výhrad?
Už samotné Junckerovo vystupování. Novopečený lídr EU podle serveru BBC navenek nepůsobí příliš přesvědčivě. Budí dojem, že by do místnosti nejraději vklouzl postranními dveřmi, jen aby se vyhnul pozornosti.
Ostře sledované rozdělení portfolií
Jeho jmenování je kontroverzní zejména s ohledem na postoj britského premiéra Davida Camerona. Ten byl proti Junckerovi, kterého považuje za „typického zasvěcence Bruselu“. Stejně jako Cameron jsou i někteří další lidé poněkud znepokojeni touto volbou Evropského parlamentu. Postoj europarlamentu k Junckerovi je pro ně předzvěstí změn v oblasti přesouvání pravomocí z národních parlamentů směrem k EU.
Jedním z prvních úkolů Junckera bude předání oblastí činnosti jednotlivcům, které do úřadu komisařů navrhly národní vlády. Půjde o první test toho, zda se Cameronův nesouhlas s jmenováním Junckera projeví na rozdělování nejvyšších ekonomických postů v EU. Britská vláda by přitom měla zájem o oblast vnitřního trhu, energetiky nebo hospodářské soutěže.
Pan kompromis?
Podle prvních dojmů bude Juncker také nejspíš smířlivý předseda. Když minulý týden debatoval s jednotlivými členy Evropského parlamentu, ukazoval svůj smířlivý postoj, ale v některých europoslancích vzbudil dojem, že pouze řekl to, co chtějí slyšet.
Juncker je připraven vyjednávat s Británií o jejím členství v EU. „V zásadě netvrdím, že se nemůže uskutečnit nějaká forma navracení pravomocí (Británii),“ uvedl. Tento ústupek nicméně podmiňuje souhlasem ostatních členů Unie. Zatím není zřejmé, zda je Juncker nakloněn změnám ve smlouvě v bodech, které by Británie chtěla znovu projednat. O některých oblastech, jako je například volný pohyb osob, podle něj vyjednávat nelze. Juncker si zcela jistě nepřeje, aby Británie z EU odešla. Zároveň ovšem stejnou měrou věří v hlubší integraci Unie.
Je hluboce přesvědčen o potřebě zachránit euro. Stál v čele euroskupiny v dobách, kdy došlo k největší krizi eurozóny. S největší pravděpodobností nezůstane pouze u ochrany společné měny, pokusí se prohloubit hospodářskou a měnovou unii. S ohledem na výsledky květnových eurovoleb a velký počet euroskeptiků v Evropském parlamentu, nicméně výrazné změny nejspíš neprosadí.
Určité výhrady zaznívají vůči Junckerovi i uvnitř Evropské komise. Někteří pochybují, zda bude mít dostatek vytrvalosti a energie, potřebné pro vedení tak rozsáhlé organizace. Navíc ho provází pověst pijana.
Musí nyní prokázat, že dokáže nacházet kompromisy, s nimiž by souhlasily národní vlády, Evropský parlament i komise. Jeho dalším úkolem je čelit nátlaku zemí, jako je Francie nebo Itálie, které se snaží prosadit pružnější výklad rozpočtových pravidel. Obavy z tohoto nátlaku již vyjádřily některé severské země.
Někdejší lucemburský premiér dostal v dnešní tajné volbě 422 hlasů - ke zvolení přitom potřeboval většinu, tedy podporu nejméně 376 poslanců z celkového počtu 751. Podporu mu dopředu deklarovala nejen obě největší evropská politická uskupení, tedy jeho vlastní lidovci i socialisté, ale přidali se též liberálové.
Ekonomika má sloužit lidem, ne lidé ekonomice
Juncker o svém zvolení s europoslanci jednal minulý týden a dnes dopoledne je ještě oslovil hodinovým projevem - ve kterém průběžně přecházel z angličtiny do němčiny a francoužštiny. Vystoupení bylo koncipované tak, aby uspokojilo proevropskou levici i pravici: kandidát slíbil podporu růstu ekonomiky, ale kladl také veliký důraz na sociální rozměr evropského projektu, slíbil dokončení smlouvy o volném obchodu s USA a podtrhl potřebu vysoké úrovně ochrany evropských občanů a transparentnosti při vyjednávání.
„Silně věřím v sociálně-tržní ekonomiku, tedy prosperitu pro každého,“ prohlásil před europoslanci Juncker. Sociální dialog proto podle něj musí být oživen na národní i evropské úrovni. Je prý potřeba si vzpomenout na princip, že ekonomika má sloužit občanům, a ne naopak. Podpořit chce budování infrastruktury, širokopásmových datových připojení, energetické sítě, vědu a výzkum, ale také obnovitelné energetické zdroje či snižování energetické náročnosti. Energetice Juncker věnoval další část svého vystoupení, kdy zmínil potřebu vzniku evropské energetické unie.
Reakce českých europoslanců:
Miroslav Poche (ČSSD): „Celý evropský parlament od něj čeká mnohem rozdílnější přístup než od bývalého předsedy Barrosa. Nastínil to už ve svém dnešním projevu. Velmi rád by otevřel jednání Evropské komise konzultacím s parlamentem a radou. Také očekávám, že se změní restriktivní fiskální politika, kterou Barroso a jeho komise prosazovali.“
Stanislav Polčák (STAN): „Projev pana Junckera byl výborný. I mě přesvědčil, že je to člověk na svém místě. Hovořil o tom, že ekonomika má být pro lidi.“
Jan Zahradil (ODS): „Mám-li hovořit trochu s nadsázkou, dnes pan Juncker potvrdil má nejhorší očekávání. Jsem rád, že z naší frakce konzervativců neobdržel podporu. Obávám se, že dělá jednu zásadní chybu – přesvědčením je federalista a věří, že celá řada evropských problémů způsobených přemírou integrace lze léčit dalšími kroky ve prospěch evropské integrace. To je zásadní chyba.“
Luděk Niedermayer (TOP 09): „Jsem rád, že je to pan Juncker - má zkušenosti, je to politik, který je schopný hledat kompromisy, hledat dobré kompromisy a který má určitou poměrně silnou autoritu.“
Pavel Telička (Hnutí ANO) - „Hlasování “pro„ mělo dva zásadní důvody - jedním je, že tímto se Evropská unie demokratizuje. Vysíláme signál občanům, že když půjdou příště k volbám, tak si mohou být jisti, že bude reflektován jejich názor. Říkáme “ne„ tomu, že premiéři členských zemí někde za zavřenými dveřmi v několika lidech vybírají kandidáta do čela komise.“
Kateřina Konečná (KSČM): „Je to jasná dohoda současných evropských struktur, se kterými nesouhlasíme. Pan Juncker je asi odborník, nepopírám jeho odbornost ve vedení státu, který je v EU velmi úspěšný. Z druhé strany je pokračovatelem toho, co my v Evropě odmítáme: tedy vlády Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise nad občany.“
Petr Mach (Svobodní): „Je kandidátem socialistů a lidovců a socialistické myšlenky se odrážejí v jeho programu, odrážely se v jeho projevu. Já bych si přál kandidáta, který by nevedl Evropu socialistickým směrem, který by byl odhodlán některé platné směrnice rušit, pokud by se ukázaly jako špatné.“
