Při bleskových záplavách v Afghánistánu zemřelo přes sto lidí

Nejméně sto mrtvých a 250 zraněných si vyžádaly bleskové záplavy na severovýchodě Afghánistánu. Tamní obyvatele v noci na středu překvapil prudký déšť. Voda zasáhla hlavně horské město Čáríkár v provincii Parván severně od Kábulu, kde zničila více než pět set domů, zaplavila ulice a způsobila sesuvy půdy. Na místě pokračují záchranné práce.

Mezi oběťmi je také několik dětí a někteří zranění jsou v kritickém stavu, uvedl šéf nemocnice v Parvánu.

Ministerstvo obrany do provincie vyslalo armádu, aby na místě pomohla zdravotníkům a záchranářům. Vojáci také rozdali jídlo a záchranné balíčky zhruba pěti tisícům rodin. Pomoc přislíbila i mise OSN v Afghánistánu.

Voda podle mluvčího ministerstva pro zvládání přírodních katastrof zablokovala dálnice do východních a severních provincií. „Kromě záchrany osob pracujeme také na otevření dálnic pro dopravu,“ uvedl mluvčí, podle kterého ministerstvo před možnými záplavami varovalo obyvatele zasažených provincií v úterý večer. 

Následky bleskových záplav v Afghánistánu
Zdroj: Obaidullah Azadmansh/Reuters

Zničené domy a neprůjezdné cesty hlásí také provincie Kápísá, Pandžšír a Paktíja. Nejméně dva lidé zemřeli a pět bylo zraněno v provincii Vardak. V provincii Nangarhár zemřeli dva příslušníci jedné rodiny, když na ně spadla stěna v podmáčeném domě, čtyři další jsou zranění.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení vyjádřil upřímnou soustrast rodinám obětí a nařídil do Parvánu a dalších provincií vyslat humanitární pomoc.

Následky bleskových záplav v Aghnánistánu
Zdroj: Obaidullah Azadmansh/Reuters

Záplavy jsou v letních měsících na severu a východě Afghánistánu časté. Každoročně si vyžádají stovky mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
před 28 mminutami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 30 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 10 hhodinami
Načítání...