Čím delší, tím složitější konflikt, ve kterém se přestávají orientovat i arabisté a analytici. Syrské bojiště se za pět let stalo šachovnicí, kde černobílé vidění už dávno neplatí – odstíny mezi umírněnými a radikály se v realitě řady míst spíše slily. S oznámeným ústupem Ruska se válečné pole možná zjednoduší o jednoho aktéra, stále však zůstává notně poničeným dvorkem s příliš mnoho kohouty. Připomeňte si hlavní hráče konfliktu:
Asadův režim a jeho spojenci
- VLÁDNÍ VOJSKA – Syrská armáda, která měla na začátku konfliktu kolem 300 000 mužů, je nyní podle odhadů nejméně o polovinu slabší z důvodů úmrtí i dezerce. Vládní vojska také již ztratila až dvě třetiny území na úkor IS a dalších skupin. I přesto Asadova armáda stále ovládá hlavní město Damašek a další klíčové metropole a strategická území. Na straně vládních vojsk stojí i řada dalších organizací o síle 150 000 až 200 000 mužů. Mezi nejsilnější provládní jednotky patří Síly národní obrany s 90 000 vojáky a libanonské šíitské hnutí Hizballáh s přibližně 8000 bojovníky. Hlavními spojenci režimu zůstává nadále také Rusko a Írán.
Opoziční síly (tzv. umírněné)
Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF) je zastřešující koalicí opozičních sil ze Sýrie i z exilu. Vznikla v listopadu 2012 v Kataru a jejími členy je například Syrská národní rada (SNC) nebo Svobodná syrská armáda (FSA), která vznikla z vojáků a důstojníků, kteří v roce 2011 dezertovali z řad vládních jednotek. Počet bojovníků se odhaduje na 40 000 až 60 000. Hlavním cílem opozičních sil je svržení Asadova režimu.
Nezávislá radikální hnutí
- HNUTÍ AN-NUSRA – Radikální sunnitské hnutí An-Nusra se hlásí k teroristické organizaci Al-Káida a je vedle IS nejvlivnější džihádistickou skupinou v zemi. Skupina ovládá území na severozápadě země, převážně v provincii Idlíb, kde spolupracuje s dalšími rebelskými formacemi. Přítomna je i na jihu země. An-Nusra patří společně se skupinou Ahrár aš-Šám do povstalecké Armády dobytí, která vznikla loni a která je podle odborníků placena ze zemí kolem Perského zálivu a z Turecka. Ačkoliv zastává podobnou ideologii jako IS, vystupují v konfliktu tyto frakce jako soupeři.
- FRONTA AHRÁR AŠ-ŠÁM – Jedna z nejsilnějších povstaleckých skupin. Původně radikálně salafistická organizace, která je syrskou vládou označována za teroristickou skupinu, se v poslední době prezentuje jako umírněná. Jejím hlavním spojencem v konfliktu je An-Nusra.
Kurdové
Kurdové, kteří žijí v Sýrii na severu a severovýchodě země, brání svá území po odchodu vládních vojsk sami pouze s podporou mezinárodní koalice. Kurdské milice YPG jsou jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Turecko se ovšem k YPG staví nepřátelsky, především kvůli domnělému napojení na zakázanou PKK, která požaduje vytvoření nezávislého kurdského státu. Ten se má z velké části nacházet právě na tureckém území. Kurdové se proto již několikrát stali cílem tureckého bombardování.
Mezinárodní koalice
V září 2014 zahájily USA s arabskými spojenci (Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) letecké údery proti pozicím IS v Sýrii. K operaci se postupně připojila i Kanada, která však s útoky letos v únoru skončila, Británie, Francie nebo Turecko. Spojené státy se spojenci dosud podnikly v Sýrii na 3400 náletů.
