Ze Sýrie odlétla první skupina ruských letadel, která se od loňského podzimu účastnila vojenských operací v Sýrii. Částečné stažení ruských sil v pondělí nařídil prezident Vladimir Putin. Na dvou základnách v Sýrii zůstane asi tisíc členů vojenského personálu a systém protiletadlové obrany. Podle ruského ministerstva obrany bude zbylé letectvo v útocích na teroristy v Sýrii pokračovat. Syrská odnož Al-Káidy mezitím oznámila, že do dvou dnů obnoví boje.
Část ruských vojáků se vrátila ze Sýrie domů
„Technici na letecké základně začali připravovat letadla na dlouhý přelet na domácí letiště v Ruské federaci. Nakládá se vybavení a technický materiál,“ oznámilo ráno v prohlášení ruské ministerstvo obrany. Letadla se následně vrátila na své stálé základny, kde na piloty čekalo bouřlivé přivítání.
Do Ruska se vrátily bitevní letouny Suchoj Su-34, dopravní letouny Tupolev-154 nebo nákladní Iljušin-76, v nichž cestovali inženýři, technický personál a náklad.
Na dvou syrských základnách zůstává asi tisíc členů ruského vojenského personálu. Podle předsedy branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktora Ozerova je třeba k zajištění obou základen nejméně 800 vojáků. Budou se prý odtud zajišťovat pozorovací lety, takže zůstat musí i několik posádek. Ponecháni na místech budou i vojenští specialisté, kteří působí jako poradci syrské armády.
Boj s Islámským státem nekončíme, vzkázala Moskva
Náměstek ruského ministra obrany Nikolaj Pankov prohlásil, že ruské letectvo bude navzdory částečnému stažení dál útočit na Islámský stát a na další teroristické skupiny. „Dosáhli jsme určitých kladných výsledků, objevila se možnost ukončit ten dlouhý boj“, řekl Pankov na ceremonii na syrské základně Hmímím. „Je však brzo hovořit o vítězství nad terorismem. Ruská letecká skupina má úkol pokračovat v náletech na cíle teroristů,“ prohlásil.
An-Nusra v provincii Idlib
Šéf ruské prezidentské kanceláře Sergej Ivanov dodal, že armáda v Sýrii ponechá nejmodernější systém protiletecké obrany. Nepotvrdil ale, zda to budou protiletadlové baterie S-400. „Ponecháme dostatečnou ochranu kontingentu, který v Sýrii zůstává, a to zejména prostředky ochrany proti útoku ze země, moře i ze vzduchu,“ sdělil Ivanov. Rusko protivzdušnou obranu S-400 do Sýrie dopravilo po loňském sestřelení bombardéru Su-24 tureckou armádou.
Fronta An-Nusra, tedy syrská odnož Al-Káidy, v reakci na krok Ruska oznámila, že do 48 hodin obnoví boje. „Rusko zjevně utrpělo porážku a fronta An-Nusra zahájí v příštích 48 hodinách v Sýrii ofenzivu,“ citovala agentura AFP jednoho z jejích velitelů.
Moskva bude dohlížet na dodržování příměří
Rusové zahájili vojenské akce v Sýrii loni 30. září a nasadili do nich podle odhadů 4 tisíce lidí a 80 letadel a vrtulníků. Na stažení většiny sil ruského letectva se v pondělí dohodl ruský prezident Vladimir Putin a jeho syrský protějšek Bašár Asad. Podle Putina ruská armáda v zemi splnila základní uložený úkol. V Sýrii Moskva ponechá letecké kontrolní středisko, které bude zapojené do monitorování příměří mezi syrskými vládními silami a povstalci.
GALERIE
Rusko odchází ze Sýrie
Ruský list Kommersant napsal, že se Putin příkazem ke stažení vyhnul možnosti, že Rusko v syrské válce zabředne. „Získal tak zásadní argumenty, aby mohl svou kampaň v Sýrii prezentovat jako vítězství,“ píše list. Moskva si prý nikdy nekladla za cíl osvobodit celou Sýrii, protože to „by mohlo trvat roky bez záruky úspěchu“. Deník připomíná, že díky vojenskému zapojení v Sýrii se Rusku podařilo vymanit z mezinárodní izolace, do níž se dostalo kvůli Ukrajině.
Kremlu blízký list Izvestija napsal, že Moskva chce svým rozhodnutím podpořit mírový proces. „Stažení ruských sil ukončí napětí, které nálety ruského letectva vyvolávaly. Navíc to ukazuje, že syrská armáda je nyní schopna bojovat proti Islámskému státu sama,“ píše list Izvestija.
S ruskou podporou dokázala syrská armáda v posledních měsících získat strategická města včetně části severosyrského Aleppa – to ovládá z poloviny opozice a z poloviny armáda. Od konce února platí v Sýrii příměří a v Ženevě byly obnoveny mírové rozhovory. Klid zbraní se netýká radikálních skupin, jako je Islámský stát a An-Nusra.
obrázek