Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stahování hlavních ruských sil ze Sýrie. Podle něj prý ruské vojenské angažmá v zemi hlavní úkol splnilo. Odsun by měl začít už v úterý 15. března. Moskva pomáhá režimu Bašára Asada od konce září loňského roku. Oficiálně bombarduje pozice radikálních islamistů, podle Západu ale útočila i na umírněnou opozici.
Přelom v krizi - Rusko se začne stahovat ze Sýrie
Překvapení pro všechny, včetně samotných Rusů - tak zatím komentuje světová veřejnost náhlý krok Kremlu. Nabízí se spojitost se začátkem dalšího kola syrských mírových rozhovorů v Ženevě, ale také velkými finančními náklady, kterých Rusové kvůli cenám ropy nemusí mít nekonečno.
„Tady v Moskvě zatím nikdo nerozkódoval, oč v tuto chvíli ve skutečnosti jde. Je to velmi překvapivá zpráva. Generální štáb hovořil před několika dny o tom, že něco takového není na pořadu dne,“ hlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas. „Je otázka, kolika vojáků a jakého množství techniky se bude stahování týkat. Budeme si muset několik dnů počkat,“ dodal.
Nová etapa mírového úsilí. V centru pozornosti znovu Putin (zdroj: ČT24)
Myslím, že úkoly uložené ministerstvu obrany byly zcela splněny. Proto nařizuji zahájit od zítřka (úterý) stahování hlavní části našeho vojenského uskupení ze Syrské arabské republiky.
Odchod ruských vojsk zatím skutečně nebude kompletní. Podle šéfa Kremlu dál mají „v dosavadním režimu fungovat ruské body“ v Tartúsu, kde je námořní základna, a v Hmímímu, kde se nachází letecká základna. Na místě tak má nadále zůstat i neupřesněný počet ruských vojáků. „Putin se už telefonicky spojil se syrským prezidentem Asadem. Ten mu údajně poděkoval za pomoc a vojenskou přítomnost v zemi,“ potvrdil Karas.
Nemůžeme vyloučit, že by se Moskva například domluvila s klíčovými hráči na setrvání vlády Bašára Assada. Ale jde o velmi negativně vnímanou variantu - a tudíž spíše spekulace.
Část vojáků, kteří v Sýrii zůstanou, bude mít za úkol kontrolovat dodržování příměří, dodal prezident, který je z titulu funkce hlavy státu zároveň vrchním velitelem ruských ozbrojených sil. Ministr obrany Šojgu Putinovi řekl, že ruské jednotky v Sýrii zlikvidovaly přes 2000 „banditů“ pocházejících z Ruska, včetně 17 polních velitelů.
O ruském kroku následně šéf Kremlu telefonicky hovořil s americkým prezidentem Barackem Obamou.Obama podle svého mluvčího ocenil omezení násilí, k němuž vedlo současné příměří zprostředkované velmocemi. Zároveň však podotkl, že pokračující ofenzivní akce syrské armády může vážně ohrozit mírové snahy. „Oba prezidenti vyzvali k zesílení procesu politického urovnávání syrského konfliktu a vyjádřili svou podporu rozhovorům mezi syrskou vládou a opozicí začínajícím v Ženevě,“ uvedl v prohlášení Kreml.
S ruskou podporou v zádech dokázala syrská armáda v posledních měsících získat strategická města včetně části severosyrského Aleppa - to ovládá z poloviny opozice a z poloviny armáda.
Za tu dobu ale Moskva čelila kritice nejen za údajné odstřelování umírněné opozice, ale také civilních cílů včetně nemocnic. K vyhrocení situace došlo i poté, co turecká armáda loni v listopadu sestřelila jeden z ruských bombardérů nad hranicí se Sýrií. Stroj podle nich i podle NATO narušil turecký vzdušný prostor, Rusové to ale popírají.
Podle různých odhadů má Rusko v Sýrii asi 4000 mužů a asi 80 letadel a vrtulníků.
- Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
- Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
- Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
- Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.