Pro tři sta milionů pravoslavných věřících po celém světě začaly oslavy Vánoc. Tradiční půlnoční mše se konaly v Betlémě, Egyptě i Rusku. V Moskvě, které Rusové kvůli náboženskému významu říkávají „třetí Řím", přišlo na slavnostní bohoslužby kolem milionu lidí.
V hlavním chrámu země, moskevské katedrále Krista Spasitele, se modlil premiér Dmitrij Medvěděv ve společnosti několika tisíc převážně prominentních věřících. Bohoslužbu tam řídil moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve.
Prezident Vladimir Putin překvapil vesničany v obci Turginovo v Tverské oblasti, když v místním kostele zapálil svíčku a vánočních bohoslužeb se zúčastnil ve společnosti dětí, budoucích žáků nově postavené církevní školy, vybavené tělocvičnou, řemeslnými dílnami a bazénem.
Místní kostel navštívil už před čtyřmi lety a obdaroval jej ikonou Bohorodičky z počátku 19. století. V roce 1911 zde byli pokřtěni jeho rodiče, na místním hřbitově spočívá jeho babička.
Pravoslavní věřící oslavují narození Ježíše Krista s třináctidenním zpožděním. Na rozdíl od západních církví totiž používají starý juliánský kalendář. Řídí se jím i koptští křesťané. K pravoslaví se hlásí především obyvatelé Řecka, Rumunska, Ruska a dalších slovanských zemí. Velké komunity pravoslavných věřících jsou i v USA, Kanadě nebo Austrálii.
Vánoce jsou v Rusku především církevní svátek. Podle prosincového průzkumu nezávislého střediska Levada je slaví 57 procent Rusů a 63 procent Rusek. Moskva je v tomto smyslu nadprůměrná, Vánoce v metropoli slaví 71 procent Moskvanů.
Po bolševické revoluci v říjnu 1917 byly Vánoce v zemi načas zakázány. V roce 1990 se tento den stal svátečním a o rok později dnem pracovního klidu. Novodobou tradici účasti nejvyšších státních představitelů na vánočních bohoslužbách založil v roce 1992 prezident Boris Jelcin.
Vánoce oslavili i ruští vojáci v Sýrii
Pravoslavné Vánoce oslavili i ruští vojáci v narychlo zbudovaném polním chrámu na letecké základně Hmímím nedaleko syrské Latákíje. Ruské velení vyhlásilo v náletech na syrské cíle kolem půlnoci přestávku, aby posádkový kaplan Ilja mohl odsloužit mši za „lásku, mír a naději“.
Ruští vojáci pak vyslechli poselství patriarchy Kirilla, který v ruské televizi jejich misi obhajoval jako „odvetné a obranné opatření“. Pokud v Sýrii zvítězí teroristé, zvýší se podle patriarchy i jejich šance na vítězství v Rusku. „To, co se děje v Sýrii, je obrana naší vlasti. A protože tato válka má obranný charakter, je spravedlivá,“ prohlásil Kirill.
Půlnoční bohoslužbu koptských křesťanů navštívil v Káhiře i muslimský duchovní Mazhar Shaheen, který chtěl ukázat náboženskou solidaritu a snížit napětí mezi muslimy a křesťany v zemi: „Ve jménu milosrdného Alláha jsem přišel pozdravit mé křesťanské bratry a zdůraznit, že egyptský lid byl vždy tolerantní a milující. Vždy tyto chvíle rádi využijeme k tomu, abychom ukázali, že Egypt je jedna země.“
