Podle Klause nejsou afghánské síly schopné převzít za zemi odpovědnost

Chicago - Afghánistán podle českého prezidenta Klause zatím není schopný převzít kontrolu nad svojí bezpečností. Václav Klaus to řekl České televizi před summitem NATO, který dnes začíná v severoamerickém Chicagu. Bude se tady řešit hlavně spojenecká mise v Afghánistánu. Například Francie zvažuje stažení svých vojáků ještě letos, o dva roky dřív, než chce NATO.

„Bylo by falešné, abychom si namlouvali, že afghánská vláda a afghánské ozbrojené síly jsou schopné převzít odpovědnost za Afghánistán. To není možné,“ řekl v rozhovoru pro ČT Klaus. Prezident si proto myslí, že mise v Afghánistánu bude pokračovat i po roce 2014, na kdy je naplánované úplně stažení aliančních sil.   

Například část britských jednotek zřejmě v zemi zůstane i po roce 2014. S odvoláním na zdroje z britské vlády o tom dnes informoval server BBC News. Tyto jednotky by se soustředily na boj proti terorismu.   

Britský premiér David Cameron už dříve stanovil prosinec 2014 za nejzazší termín, po němž už Británie v Afghánistánu nepovede žádné bojové operace. Podle BBC je ale pravděpodobné, že v zemi zůstane asi 200 příslušníků speciálních sil, kteří budou pokračovat v protiteroristických operacích. 

Francie zase vyjádřila záměr stáhnout vojska z Afghánistánu už letos. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ale před summitem v Chicagu řekla, že harmonogram se měnit nebude. „Šli jsme do Afghánistánu společně a společně také odejdeme,“ prohlásila.

Anders Fogh Rasmussen
Zdroj: AP Photo/Carolyn Kaster

Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen si myslí, že státy by měly přispět na financování afghánských ozbrojených sil, aby se z Afghánistánu po odchodu zahraničních vojsk nestalo znovu útočiště teroristů. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi CNN. Udržování afghánské armády je přitom podle něj levnější než udržování jednotek NATO v této zemi.    

V Afghánistánu pod vedením Severoatlantické aliance působí 130 tisíc vojáků. Naprostou většinu z nich tvoří Američané, kterých je v zemi 90 tisíc, druhým největším kontingentem je ten britský. Mise v Afghánistánu se účastní i Česko, které do země vyslalo přes 600 vojáků. NATO plánuje, že do konce roku 2014 opustí Afghánistán celá mezinárodní koalice. Zodpovědnost za bezpečnost země mají převzít afghánské ozbrojené síly. 

Český prezident upozornil také na to, že Severoatlantická aliance se musí vypořádat s tím, že v době dluhové krize nejsou na armády peníze. „Smysl NATO se dneska mění radikálně nejen kvůli novým nebezpečím, ale i kvůli tomu, že svět se najednou dostal do dluhové krize, nikdo na to nemá peníze, každý škrtá. Nejsnadněji se škrtá to, co nezabolí tolik domácí občany, a to jsou výdaje na armádu. To je pro NATO velký problém,“ řekl Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.
před 20 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 28 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 2 hhodinami
Načítání...