Podporovala jste katastrofální invazi do Iráku a podcenila jste vliv Islámského státu. Takové kritice musela v druhé televizní debatě demokratických kandidátů na prezidentský úřad čelit bývalá ministryně zahraničí a současně favoritka demokratické nominace Hillary Clintonová. Právě teroristické útoky ve Francii se staly hlavním tématem sobotní diskuse, která započala minutou ticha za oběti pařížské tragédie. Podle Clintonové už IS nelze zastavit a je třeba ho definitivně porazit.
Kromě Hillary Clintonové se debaty zúčastnili také bývalý guvernér státu Maryland Martin O'Malley a vermontský senátor Bernie Sanders. Právě Sanders Clintonovou konfrontoval s její někdejší podporou vojenské invaze do Iráku a řekl, že právě tento krok je jedním z hlavních důvodů, proč jsou nyní islámští radikálové tak silní.
Clintonová ale obvinění, že podcenila vliv islamistů, před kamerami televize CBS odmítla. Růst moci Islámského státu na Blízkém východě přiřkla vůdcům arabských zemí, zejména iráckému expremiérovi Núrímu Málikímu a syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Prohlásila, že ve své době trvala na tom, aby USA udělaly víc pro výcvik a vyzbrojení umírněné opozice v Sýrii.
Všichni tři účastníci diskuse odmítli použít termín „radikální islám“, který běžně užívají republikánští kandidáti. „Nemyslím, že jsme ve válce s islámem, jsme ve válce s džihádisty,“ řekla Clintonová. Užívání slov hanobících muslimy podle ní ničemu nepomůže.
Clintonová: Nevolíme jen prezidenta, ale i vrchního velitele armády
V boji s terorismem musí USA posílit aktivitu bezpečnostních složek, řekla Clintonová. „Je těžké získávat zpravodajské informace, ale musíme se o to snažit. Je zapotřebí udělat mnoho práce,“ konstatovala.
Podle Clintonové by ale USA neměly hrát hlavní roli v boji proti IS. „Nemůže to být americký boj,“ zdůraznila demokratická kandidátka, zároveň ale připustila, že Islámský stát už nelze zastavit a je třeba ho porazit.
Americký Kongres by podle ní měl aktualizovat zákon, který zmocňuje vládu k použití vojenské síly proti teroristům. „V těchto (prezidentských) volbách nejde jen o volbu hlavy státu, ale i o výběr vrchního velitele,“ prohlásila bývalá ministryně zahraničí.
Druhá debata demokratických kandidátů se kvůli aktuálním událostem ve Francii věnovala zejména zahraničněpolitickým otázkám, což je v demokratickém táboře, soustřeďujícím se dosud spíš na témata z domácí politiky a hospodářství, novinka. I ve městě Des Moines se nicméně debatéři dotkli otázek, jako je příjmová nerovnost, přístup na vysoké školy či podpora rodin.
