Orbán brojil proti multikulturalismu i liberalismu

Budapešť – Multikulturalismus a liberalismus jsou špatné, prohlásil maďarský premiér Victor Orbán ve své zprávě „o stavu národa“. Slíbil také, že bude bojovat proti vlně ilegálních přistěhovalců, aby se z Maďarska nestal uprchlický tábor. Země v poslední době čelí velkému přílivu běženců z různých rozvojových zemí - hlavně z Kosova. Většina z nich ale míří za lepším životem dál do Unie.

Orbán zdůraznil, že vláda jeho strany Fidesz opustila neoliberální hospodářskou politiku, politiku omezování, „falešnou představu“ mnohonárodní společnosti a liberálně-sociální politiku, jež neuznává obecné blaho a odmítá křesťanskou kulturu. Maďarsko podle něj není izolované a už brzy ve střední Evropě opět stane na špici.   

Maďarský premiér je o správnosti svého kurzu pevně přesvědčen. Vláda prý opustila „dogma politické korektnosti“. Maďaři jsou podle něj ve své podstatě „politicky nekorektní“, což znamená, že ještě neztratili zdravý rozum. Lidi nezajímají „plané řeči, nýbrž fakta; chtějí výsledky, žádné teorie“, prohlásil Orbán.     

Západ ho kritizuje především kvůli postupnému soustřeďování moci a omezování lidských práv a svobod. Vyčítá mu rovněž příliš těsné vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a odmítání sankcí uvalených na Rusko kvůli roli Moskvy v ukrajinské krizi. 

Viktor Orbán
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Szilard Koszticsak

Obliba Fideszu klesá  

Orbánova strana Fidesz se loni těšila značné podpoře Maďarů. S výrazným náskokem vyhrála troje volby - parlamentní, obecní a do Evropského parlamentu. Ve druhém pololetí a především koncem roku ale její obliba zaznamenala pokles kvůli nepopulárním krokům, zejména pokud jde o plán zdanit internet, který vláda po demonstracích odložila.  

Náznak změny nálad ve společnosti se pak odrazil ve dvou doplňovacích volbách, v nichž kandidáti Fidesz neuspěli - nejprve v listopadu a nyní uplynulou neděli. Druhá porážka znamenala pro Fidesz ztrátu dvoutřetinové většiny v parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 7 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 13 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 15 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 22 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.