Minsk – Oba muži odsouzení za loňský atentát v minském metru byli popraveni. Poprava se konala i navzdory tomu, že mnozí nezávislí odborníci vinu zpochybňovali. V zahraničí vyvolala exekuce řadu pobouření a nesouhlasných reakcí. O popravě jednoho z odsouzených již v sobotu dopoledne s odvoláním na úřady informovala rodina. Rodina druhého odsouzeného s novináři neudržuje kontakt, a tak byl jeho osud zprvu nejasný. Bělorusko je posledním státem v Evropě, který praktikuje trest smrti.
„Nic neřekli. Včera jsem byla u vězení. Dokonce jsem z něj viděla odjíždět auta, která je vozila k soudu. Nedokázala jsem si to představit. Stále jsem doufala, že si je Lukašenko nechá k vyjednávání,“ uvedla matka popraveného muže Ljubov Kovaljovová. Ta se o smrti svého syna Vladislava dozvěděla z dopisu od Nejvyššího soudu.
„Rozsudky smrti nad Dmitrijem Konovaljovem a Vladislavem Kovaljovem byly vykonány,“ uvedla běloruská televize. K atentátu se přiznal Dmitrij Konovaljov, zatímco Vladislav Kovaljov doznal jen to, že čin neoznámil policii. Jejich příbuzní bojovali do poslední chvíle. Někteří nezávislí právníci i nevládní organizace vyjádřili pochybnosti o průběhu procesu a předložených důkazech. Objevily se i spekulace, že atentáty vyprovokovala tajná služba.
Západní představitelé popravu odsoudili
Oba pětadvacetiletí mladíci žádali neúspěšně o milost prezidenta Lukašenka. Západ se k exekuci staví negativně. „Odsuzuji popravu Vladislava Kovaljova a lituji, že Alexandr Lukašenko ignoroval všechny mezinárodní výzvy, aby upustil od trestu smrti,“ dodal německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Nesouhlas vyjádřili i představitelé evropského parlamentu a Rady Evropy. „Jsme hluboce zarmouceni touto zprávou,“ reagoval generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland ještě předtím na informaci o první popravě. Zároveň prohlásil, že „běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy“. Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová v dnešním prohlášení uvedla, že si je vědoma hrozných zločinů, z nichž byla dvojice obžalována, ale že zároveň vidí, že nebyl zajištěn řádný proces s možností obhajoby. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy označil trest smrti za „krutý a nehumánní“.
Za své činy, kterými údajně chtěli dosáhnout změny totalitního režimu, byli oba pětadvacetiletí mladíci odsouzeni loni v listopadu. Obhajoba přitom neuspěla s námitkami, že předložené důkazy jsou neprůkazné. Při loňských bombových útocích v minském metru zemřelo 15 lidí, 300 dalších exploze zranily. Soud za jediné viníky označil Kovaljova a Konovaljova.
