O nových návrzích Merkelová odmítá jednat před řeckým referendem

Berlín - Nejsilnější ekonomika Evropy odmítá jednat o jakýchkoliv nových návrzích na záchranu Řecka předtím, než proběhne plánované referendum. Kancléřka Angela Merkelová tak tlumočila postoj Spolkového sněmu. Podle ní není kam spěchat - Evropa je prý díky reformám z minulých let silnější než při začátku krize. Řecký premiér Alexis Tsipras v úterý večer zaslal novou žádost o záchranný plán. Aktuálně vyšlo najevo, že zřejmě bude souhlasit s většinou podmínek mezinárodních věřitelů.

Nahrávám video

Dveře k rozhovorům s Řeckem zůstávají dle Merkelové stále otevřené. Poslední nabídka eurozóny ale už podle mínění kancléřky není na stole, neboť se vztahovala k už ukončenému programu. „Řecko bohužel o půlnoci nesplnilo podmínky a neuhradilo splátku mezinárodnímu měnovému fondu. S koncem tohoto programu jsme všechny návrhy, které mířily k vyřešení situace, ukončili,“ prohlásila Merkelová. 

V současnosti je ale podle ní nutné počkat na výsledek řeckého referenda. V nedělním hlasování mají Řekové vyjádřit, zda souhlasí s aktuálními návrhy věřitelů na komplexní reformy a další škrty. „Spolková vláda vyčká na referendum. Před ním nemůžeme jednat o žádném jiném pomocném programu a ani by to nešlo bez mandátu německého spolkového sněmu,“ dodala Merkelová.

Řecká eurokrize
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel prohlásil, že EU vyšla Řecku při řešení finanční krize vstříc mnohem víc než ostatním státům, které se dostaly do problémů, Aténám to ale nestačilo. „Každý má právo na pomoc a podporu, ale každý se také musí postarat o to, že na ni nebude odkázán napořád,“ řekl Gabriel.

Sigmar Gabriel, německý vicekancléř:

„Kdybychom Řecku plně vyhověli a dali jim peníze bez jakýchkoli podmínek, byl by to začátek transferové unie, protože by totéž chtěly všechny ostatní státy. Nakonec by to Evropu přetížilo a hospodářské podmínky by byly všude horší než teď.“

Vystoupení vládních politiků ostře kritizovala parlamentní opozice. Postkomunistická Levice obvinila vládu, že se snaží vnucovat všem evropským zemím „ultrakonzervativní politiku“. Podle Zelených německý kabinet zamlčuje občanům, že se Řecko bez restrukturalizace dluhů z krize nikdy nedostane.

Šéf Rady Evropy: Brzký termín referenda jde proti standardům

Zmíněné referendum má v Řecku proběhnout tuto neděli. Například podle šéfa Rady Evropy Thorbjorna Jaglanda jde ale vzhledem k ohlášení o příliš brzký termín, který odporuje evropským standardům. Podle nich by se totiž referenda měla vyhlašovat minimálně s dvoutýdenním předstihem. Je prý tak zajištěna doba na potřebnou diskuzi. Problémové je i znění otázek, které podle Jaglanda „není moc jasné“.

Thorbjörn Jagland v rozhovoru pro ČT
Zdroj: ČT24
  • Dlouhý text otázky pro referendum v první části zní: „Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh?“ a druhá část přesně jmenuje oba dokumenty.

Na prvním místě je lidská důstojnost, vzkázal papež

Papež František vybídl evropské lídry, aby při řešení řecké krize činili zodpovědná rozhodnutí. V centru debaty musí zůstat lidská důstojnost, uvádí se v prohlášení Vatikánu. „Důstojnost člověka musí zůstat v centru každé politické a technické debaty i při vytváření zodpovědných rozhodnutí,“ upozorňuje se v prohlášení, podle kterého nejvyšší představitel katolické církve vybízí všechny věřící, aby se modlili za řecký lid. 

František ústy vatikánského mluvčího Federica Lombardiho rovněž vyjádřil znepokojení nad řeckou dluhovou krizí. „Chce vyjádřit svou blízkost všemu řeckému lidu“, citovala Lombardiho agentura ANSA.

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody pomocí karet, se nicméně otevře zhruba tisíc bankovních poboček. Už ráno se před nimi tvořily dlouhé fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 5 mminutami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 8 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 16 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.