V březnových parlamentních volbách v Nizozemsku se kvůli obavám z hackerských útoků budou výsledky hlasování přepočítávat ručně. Oznámil to nizozemský ministr vnitra Ronald Plasterk. Ministr připustil, že existuje riziko, že by mohlo dojít na zmíněné útoky. Jsou náznaky, že některé strany, „například Rusové“, by se mohli zajímat o volební proces v Nizozemsku, upozornil Plasterk.
„V nastávajících volbách se budeme muset vrátit ke starému dobrému papíru,“ zdůraznil ministr, podle kterého nic nesmí vrhnout stín na výsledky hlasování. Proto úřady upustí od využívání tradičního automatizovaného přepočítávání hlasů řízeného počítačovým programem.
Nizozemská ústřední volební komise tento týden oznámila, že dala bezpečnostní počítačové firmě za úkol ověřit slabiny příslušného softwaru. Média v této souvislosti spekulovala, že program je zastaralý a snadno zranitelný.
Obyvatelé Nizozemska vyrazí k volebním urnám 15. března. V předvolebních průzkumech si nejlépe vedou populisté Geerta Wilderse z krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) následovaní konzervativní Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Obě se pohybují kolem hranice 20 procent.
Bez ohledu na to, která z těchto dvou stran nakonec zvítězí, bude PVV, nebo VVD potřebovat k získání nadpoloviční většiny (nezbytné k utvoření stabilní vlády) několik dalších partnerů do koalice. V takovém případě se větší koaliční potenciál očekává od Rutteho strany.
Nebezpečí kybernetické hrozby si uvědomují i Němci, Francouzi a EU
Vedle nizozemských voleb se v dalším průběhu letošního roku ještě uskuteční květnové prezidentské volby ve Francii a podzimní parlamentní volby v Německu. V obou případech to budou velmi sledované záležitosti a možné terče potenciálního kybernetického útoku ze strany Ruska.
„Tyto útoky, jež se dějí, nemají jiný význam než rozsévání politické nejistoty,“ konstatoval před nedávnem šéf německé zpravodajské služby Bruno Kahl. Kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že si Německo musí zvyknout, že zde ruské kybernetické útoky budou na denním pořádku.
Kroky k tomu, jak se pokusit zastavit šíření ruské propagandy, byly podniknuty i na úrovni Evropské unie, když bylo rozhodnuto o navýšení rozpočtu pro útvar „The East StratCom Task Force“. Ten byl zřízen předloni a v popisu své práce má mj. právě boj s ruskými dezinformacemi.
