Nejtragičtější kapitola čínsko-japonské války se psala v Nankingu

Nanking - Nankingský masakr v Číně na přelomu let 1937 a 1938 představoval jednu z nejtragičtějších kapitol čínsko-japonské války. Podle různých odhadů zde bylo zavražděno 150 až 300 tisíc civilistů. 13. prosince uplynulo od tohoto masivního útoku japonské armády, který doprovázely nezřízené krutosti, 75 let.

Druhá čínsko-japonská válka začala nenápadně - neplánovanou potyčkou mezi oddíly obou zemí v červenci 1937 v oblasti Pekingu. Brzy se ale rozšířila a přerostla ve válku totální. Po nečekaně dlouhé, ale vítězné bitvě o Šanghaj se japonská armáda v listopadu 1937 vydala dobýt přes 300 km vzdálené hlavní město, do kterého se uchýlily porážkou demoralizované čínské jednotky. 

Se zvěstmi o blížící se nepřátelské armádě začala čínská armáda v okolí Nankingu pálit a ničit vše, z čeho by japonští okupanti mohli mít užitek. Z města odcestovali představitelé kuomingtanské vlády v čele s Čankajškem a téměř všichni cizinci. 

9. prosince prorazily Japonské jednotky poslední linie odporu a stanuly před městskými branami Nankingu. Následující noc se na město snesly propagandistické letáky vyzývající ke kapitulaci. Poté, co Japonci nedostali očekávanou odpověď, zavelel vrchní velitel japonské armády v centrální Číně Iwane Macui k útoku. Po dvou dnech těžké kanonády a leteckého bombardování vydal čínský generál Tchang Šeng-č' rozkaz k ústupu a japonská armáda tak bez vojenského odporu vstoupila za hradby města. Bylo 13. prosince.

Nahrávám video

Příkaz byl jasný - zavraždit kohokoliv, koho uvidí

Japonští vojáci zabíjeli Číňany na potkání. Příkaz byl jasný - zavraždit kohokoliv, koho uvidí.  Znásilňování (20 tisíc případů), žhářství (třetina města lehla popelem), loupeže, rabování a hromadné popravy. Celkové odhady počtu obětí se rozcházejí. Japonci se snažili veškeré dokumenty o genocidě zlikvidovat a masakr začal být popírán.

Na válečném tribunálu v Tokiu se mluvilo o 155 tisících obětech, Mezinárodní vojenský tribunál odhadl jejich počet na 260 tisíc, Čína tvrdí, že celkový počet obětí byl 300 tisíc. Tento údaj je také vryt do kamenné zdi Památníku obětí masakru v Nankingu, který stojí na jednom z masových hrobů. Odhady jsou i vyšší, mluví se i o půl milionu obyvatel.

Japonci začali genocidu popírat

Čína byla později pobouřena japonskými učebnicemi dějepisu, které vyšly po druhé světové válce a počet obětí odhadovaly na 3 000 a krutosti spáchané japonskou armádou značně bagatelizovaly.

75. výročí se tak nese ve znamení pietních akcí. Hlavní diskuse se vede o problému genocid a násilí jako univerzálního zla, kdy určitá skupina likviduje jinou skupinu obyvatel, kterou považuje za podřadnou. Bohužel to není v dějinách lidstva výjimečné ani originální. 

Druhá čínsko-japonská válka skončila až v září 1945, kdy se japonské oddíly vzdaly Čankajškovým nacionalistům a sovětské Rudé armádě. Tokijský válečný tribunál, který se zabýval japonskými válečnými zločiny po druhé světové válce, odsoudil generála Macuiho k trestu smrti oběšením. Soudnímu přelíčení ale unikl další velitel japonské armády v Nankingu princ Asaka Jasuhiko, na kterého se jakožto člena císařské rodiny vztahovala imunita amerického generála Douglase. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 4 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...