Nejdéle sloužící balkánský státník balí kufry

Podgorica – Rezignaci na post předsedy černohorské vlády dnes oznámil Milo Djukanović. Nejdéle sloužící státník na současném Balkánu stál v čele země téměř 20 let, zastával rovněž prezidentskou funkci. Djukanovičova demise není překvapivá, protože v posledních měsících opakovaně prohlašoval, že se chce z politiky stáhnout, aby se mohl více věnovat svému soukromému životu. Odchod zdůvodnil tím, že dokončil svůj úkol, když přivedl Černou Horu blíže ke členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Této malé balkánské zemi Brusel minulý týden v pátek přiznal status kandidáta.

„Zůstávám u kormidla (vládní) Demokratické strany socialistů Černé Hory, což znamená, že budu přispívat k černohorské prosperitě,“ prohlásil odstupující premiér. Za svého nástupce zároveň navrhl současného vicepremiéra a ministra financí Igora Lukšiče. Na tento post ho ale musí ještě potvrdit vedení Djukanovičových socialistů.

Západní diplomaté v souvislosti s Djukanovičovým odchodem hovoří o historickém mezníku. Funkci černohorského premiéra totiž zastával od roku 1991 do roku 1998, poté na čtyři roky usedl do prezidentského křesla a do funkce předsedy vlády se opět vrátil v roce 2003. Z premiérského postu odstoupil v listopadu 2006 a byl poslancem do února 2008, kdy se opět do premiérského křesla vrátil.

Milo Djukanović (48)

- Narodil se 15. února 1962 v černohorském Nikšiči. V 80. letech vystudoval ekonomii na univerzitě v Podgorici (tehdejším Titogradu). Je ženatý, má jednoho syna.
- Premiérem se stal už v lednu 1991 ve svých 29 letech, v té době byl nejmladším předsedou vlády v Evropě; od října 1998 je předsedou Demokratické strany socialistů Černé Hory (DPS ČG). V letech 1986 až 1989 byl členem ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie.
- Na počátku 90. let byl blízkým spojencem srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, kterému vděčil za svůj politický vzestup. V roce 1996 však došlo mezi oběma politiky k roztržce. Poté, co v prezidentských volbách o rok později Djukanović porazil Miloševičova chráněnce Momira Bulatoviče, vyhlásil prozápadní kurz a snažil se o zpřetrhání pout se Srbskem. Tato snaha vyvrcholila v červnu 2006 vyhlášením samostatnosti Černé Hory.
- Opozice mu opakovaně vyčítá napojení na úzkou vrstvu černohorských podnikatelů, kteří bohatli na pašování zboží či pochybných privatizačních projektech. Italská policie ho podezřívala ze spolupráce s mafií, z praní špinavých peněz a pašování tabákových výrobků. Djukanović veškerá obvinění odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 5 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 9 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 10 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 11 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.