Washington/Oxford - Meteorologický satelit sleduje martské počasí stejným způsobem, jako satelity pozemské. Na orbitě rudé planety je satelit již dva roky, první údaje byly publikovány až tento týden v odborném periodiku Nature Geoscience. O biozátěži a studených frontách se v nich ale nepíše. Vědce zaujalo především zjištění, že zima na jižním pólu planety je ve vyšších vrstvách atmosféry až o polovinu teplejší, než vědci soudili.
Satelit má mimo jiné objasnit jednu z velkých záhad Marsu: Jak se vlastně z planety tak podobné Zemi stalo nehostinné místo. „Získání těchto údajů trvalo 20 let a vyžádalo si tři vesmírné mise. Nyní však máme o tamním počasí ty nejčerstvější zprávy,“ říká profesor Fred Taylor z oxfordské univerzity, jejíž vědci se na projektu podíleli.
Zima na Marsu je oproti nám známým podmínkám i nadále nepředstavitelná. Ono překvapivé „oteplení“ (na celých 93 stupňů Celsia pod nulou) totiž satelit zaznamenal 30 kilometrů nad povrchem, v nižších vrstvách byly odhady vědců správné: Jižní pól je po celé měsíce zahalen v temnotě a v následném děsivém chladu vše pokrývá led z oxidu uhličitého.
Výrazné oteplení ve výšce 30 kilometrů si vědci vysvětlují pohybem vzdušných mas. Ty se posunují nad pól, tlačí zdejší vzduch dolů a z následného tlaku vzniká teplo. „Je to stejný princip, kterým se například zahřívá pumpička když nafukujeme kolo. Tření vzduchu pod tlakem ohřívá okolní částice,“ vysvětluje Taylor. „Naše odhady o funkci tohoto principu na Marsu byly špatné. Ve skutečnosti probíhá o polovinu rychleji, než jsme si mysleli.“
Dalším úkolem satelitu je objasnit probíhající klimatickou změnu rudé planety. Z jejího zkoumání si vědci slibují bližší chápání začínající klimatické změny na Zemi.
