Praha – Americký velvyslanec v ČR Norman Eisen připustil, že americká vojska mohou v Afghánistánu zůstat i po oficiálním stažení vojáků ze země – pokud je o to afghánská strana požádá. Podle Eisena americká administrativa chystá návrat všech vojsk během následujících dvou let, o případné žádosti je ale připravena jednat, jak zmínil v Hyde Parku ČT24. O stahování vojsk mluvil prezident USA Barack Obama i ve zprávě o stavu unie. Do roka by tak měla ze země odejít polovina všech vojáků. Do konce roku 2014 má pak podle nynějšího plánu celá mise oficiálně skončit.
Ještě v úterý Obamova slova ke Kongresu zněla jasně – Spojené státy chtějí do roka z Afghánistánu stáhnout více než polovinu ze 66 000 amerických vojáků, v roce 2014 ukončit bojovou misi a předat odpovědnost za bezpečnost země afghánské armádě. Jeho administrativa se ale nad zachováním vojsk i po skončení války stále rozhoduje.
Obama o svém rozhodnutí informoval ještě před přednesením zprávy o stavu unie svého afghánského kolegu Hamída Karzáího. Úřad afghánského prezidenta potvrdil, že oba představitelé jednali o posílení a vybavení afghánských sil i o možném ponechání části vojáků. „Když se na nás obrátí afghánská vláda s žádostí o trvalou přítomnost, tak potom takové diskuze mohou být nastoleny. Ale přišel čas, kdy prezident Obama chce splnit svůj dřívější závazek,“ řekl Eisen.
Stahování vojáků ze země má širokou podporu veřejnosti a Obamova slova si vysloužila v Kongresu mohutný aplaus. Někteří analytici i představitelé Pentagonu se ale obávají, že příliš rychlý odchod z Afghánistánu s sebou nese riziko zhroucení afghánského státu. V nejhorším případě by se mohla otevřít cesta pro vládu Talibanu. Na druhou stranu průzkumy ukazují, že Američané jsou afghánskou válkou unaveni a většina z nich si myslí, že by tam už američtí vojáci neměli umírat. Malý počet vojáků tak v zemi pravděpodobně zůstane. Ještě v roce 2010 přitom americký kontingent na afghánském území čítal na sto tisíc mužů.
Spojené státy zahájily invazi do Afghánistánu v roce 2001, aby svrhly režim hnutí Taliban a dopadly jeho spojence, vůdce teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001.
Navzdory početným koaličním silám NATO, které v době nejvyššího počtu zahrnovaly i 140 tisíc zahraničních příslušníků bojových jednotek, se ale nepodařilo zastavit povstalecký boj, který Taliban po svém svržení zahájil. Mnozí Afghánci se proto obávají, že se země po roce 2014 opět propadne do občanské války.
