Haag - Bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić dnes odmítl vypovídat před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii jako svědek v procesu s někdejším politickým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem. Oba muži se na veřejnosti společně objevili poprvé od roku 1990. Mladić přitom tribunál označil za „satanský“. „Neuznávám tento tribunál nenávisti,“ prohlásil bývalý generál při veřejném přelíčení v Haagu. Mladić odmítl svědčit v Karadžičově procesu jednak ze zdravotních důvodů, jednak s poukazem na možnost důsledků, které by to mohlo mít pro jeho vlastní proces.
Karadžić i Mladić jsou obžalováni v samostatných procesech z genocidy, z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných za války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. K nejzávažnějším bodům obžaloby patří masakr ve Srebrenici, který nepřežilo na 8 000 muslimských mužů, a obléhání Sarajeva, jež trvalo 44 měsíců a vyžádalo si kolem 10 000 civilních obětí. „Informoval jste mě někdy, ať písemně, či ústně, o tom, že byli zabiti zajatci ze Srebrenice?“ snažil se Karadžić, který se hájí sám, dostat z Mladiče důležitou odpověď pro svou obhajobu.
Dobytí enklávy Srebrenica bosenskosrbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 000 lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. (Více o srebrenickém masakru)
Výslech bývalého vrchního velitele bosenskosrbských sil měl za cíl vnést světlo do vztahů mezi oběma muži právě v době událostí ve Srebrenici a během obléhání bosenské metropole.
Mladičův advokát Branko Lukić se po mnoha předchozích pokusech dnes dopoledne snažil ještě naposledy přesvědčit soudce, aby ze zdravotních důvodů 71letého Mladiče jako svědka nepřipustili. „Myslíme si, že pan Mladić není schopen svědčit,“ uvedl obhájce. Poukázal přitom na to, že jeho mandant má problémy s pamětí a nedokáže rozlišovat mezi skutečností a představou. „Vymýšlí si věci a pak se domnívá, že je to pravda,“ řekl Lukić. Neuspěl však.
Karadžiče, kterému je 68 let, zatkla srbská policie v červenci 2008 nedaleko Bělehradu, kde pod falešným jménem pracoval jako soukromý lékař alternativní medicíny. Bývalý psychiatr a básník Karadžić byl v letech 1992-1996 hlavou Republiky srbské. Za jeho působení v čele tohoto státu zuřila v Bosně a Hercegovině občanská válka, provázená mnoha excesy vůči civilnímu obyvatelstvu, včetně smutně proslulého masakru Muslimů po dobytí Srebrenice. Od dubna 1992 do listopadu 1995 také Karadžić spolu s dalšími osobami údajně stál za ostřelováním Sarajeva, jehož cílem bylo zabít, zranit a zastrašit civilní obyvatelstvo. V důsledku toho byly zraněny či přišly o život tisíce osob, včetně dětí a starých lidí. Karadžić 44měsíční bombardování bosenské metropole vysvětlil tím, že zde bylo „více než 2 000 muslimských vojenských cílů“. Také řekl, že mezinárodní společenství neučinilo nic pro to, aby se Sarajevo stalo demilitarizovaným městem. Od roku 1995 byl stíhán kvůli genocidě, válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, úspěšně se mu ale dařilo unikat před spravedlností. Na útěku si změnil nejen identitu, ale výrazně i vzezření. Měl dlouhé bílé vlasy a vousy, tvář mu zakrývaly brýle a viditelně zhubl. Proces s ním byl zahájen v říjnu 2009.
Mladiče se podařilo zadržet rovněž v Srbsku v květnu o tři roky později. Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Mladič je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež v 90. letech provázely rozpad Jugoslávie. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii Madiče viní z toho, že na nesrbském obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny spáchal řadu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, je obviňován mimo jiné za genocidu, porušení válečných pravidel a zločiny proti lidskosti. Celých 16 let se nedařilo dostat Mladiče za mříže, naopak se zjistilo, že armáda mu až do listopadu 2005 vyplácela důchod a určitou dobu ho i ukrývala. Neváhal použít vojáky OSN jako živé štíty či nařídit střelbu na civilní cíle. Usiloval o vytvoření velkého Srbska a pověstná byla jeho nenávist vůči Chorvatům a Muslimům. Mladičova dcera dokonce kvůli zprávám o otcových zločinech spáchala sebevraždu. Přesto jej část Srbů nevidí jako zločince a „bosenského řezníka“, ale jako vlastence a národního hrdinu.
Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal na 100 000 mrtvých a na 2,2 milionu lidí bylo nuceno opustit domovy. Podle sčítání lidu z loňského října má tato bývalá jugoslávská republika zhruba o 600 000 obyvatel méně, než tomu bylo rok před vypuknutím bojů.
