Lucemburk - Řada problémů a nejasností zatím provází zrod diplomatické služby Evropské unie, s jejímž vznikem počítá Lisabonská smlouva. Není třeba jasné, jak velký sbor bude, ani to, jak budou zastoupeny jednotlivé země i kdo přesně bude zahraniční politiku bloku určovat. Šéfové diplomacií členských států nicméně dnes po několika hodinách jednání dosáhli takzvané politické dohody, což ovšem znamená, že nadále přetrvávají mezi jednotlivými zeměmi neshody. Ministři zahraničí a obrany EU unie měli na společném zasedání v Lucemburku na programu i obrannou politiku EU.
Hlavní problém diplomatické služby nadále spočívá v postoji Evropského parlamentu, který díky Lisabonské smlouvě získal větší pravomoci a chce mimo jiné více mluvit do jmenování unijních diplomatů i do toho, jak bude zahraniční politika EU vypadat. Dalším hráčem je Evropská komise, která vznikem této služby přijde o část pravomocí. Pro jednotlivé země je zase důležité, aby měly v rodícím se sboru dostatečné zastoupení.
Jasné ale zatím není, kolik přesně by diplomatický sbor, jemuž bude šéfovat ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová, měl mít lidí. Hovoří se o třech až osmi tisících, ale výsledek by mohl být někde uprostřed. Sbor by měl mít po světě řadu delegací, které by měly mít na starosti třeba zastupování EU v otázce poskytování rozvojové pomoci, rozvoje obchodních vztahů. Pokud by také některá země neměla v daném státě svou ambasádu, pak by unijní zastoupení mohlo jejím občanům pomáhat s konzulárními záležitostmi.
Jednou z věcí, okolo nichž se nyní točí debata, je třeba to, aby jednotlivé země byly zastoupeny pokud možno rovnoměrně. „Nejsme naivní, že to bude od prvního dne naprosto vybalancované, ale důležité je, aby na konci těch všech dnů, kdy ta služba už bude funkční, jsme mohli říct s klidem, že skutečně všechny země se tam cítí dobře zastoupeny,“ řekl během jednání český ministr zahraničí Jan Kohout.
