Polsko nepodpoří globální pakt OSN o migraci. Oznámil to ministr obrany Mariusz Blaszczak s tím, že dohoda podle něj nepřináší řešení migrační krize. Situace je napjatá na Slovensku, kde šéf diplomacie Miroslav Lajčák naznačil, že v případě odmítnutí migračního paktu parlamentem zváží svou demisi. K ujednání se už dříve odmítla připojit česká vláda i další země.
Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Dohoda se zabývá mimo jiné tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů.
Varšava: Pakt uprchlickou krizi spíš zhorší
Polské vládě se nelíbí třeba ty formulace návrhu paktu, které se týkají rozlišování mezi migranty legálními a nelegálními. Podle Varšavy mohou způsobit značné obtíže při interpretaci a uplatňování paktu. „Nemyslíme si, že to (pakt) je dobré řešení. Není způsobem, jak zmírnit migrační krizi, právě naopak,“ řekl Blaszczak, podle něhož by pakt migrační krizi a její dopady jen zesílil.
Pakt se nezamlouvá ani řadě slovenských stran. „Pokud by byla vůle poslanců Národní rady, že se Slovensko chce izolovat, být součástí problémů a nechat řešení na jiné, tak to nemohu prosazovat,“ reagoval na kritiku ujednání slovenský ministr zahraničí Lajčák, který se na přípravě migračního paktu donedávna podílel během svého ročního působení ve funkci předsedy Valného shromáždění OSN.
Lajčák prohlásil, že mnohem důležitější než jakákoli funkce je pro něj jeho vlastní lidská a profesionální integrita. Dodal, že nepochybně nemůže zůstat ministrem, pokud mu nedůvěřuje nejsilnější vládní strana Smer-SD, jež ho do funkce navrhla.
Slovenský ministr zahraničí ujednání hájí
Lajčák tvrdí, že pakt není závazný a že nezasahuje do kompetencí států. V pondělí varoval, že téma je zneužíváno populisty, xenofoby a nacionalisty, kteří šíří bludy o dokumentu s cílem zvyšovat vlastní popularitu.
Proti migračnímu paktu naposledy na Slovensku vystoupil předseda Smer-SD a expremiér Robert Fico. Již dříve nesouhlas s dokumentem vyjádřily také koaliční Slovenská národní strana i největší opoziční strana Svoboda a solidarita. Usnesení k dokumentu OSN by měl slovenský parlament projednat na nadcházející schůzi příští týden.
Premiér a místopředseda Smeru-SD Peter Pellegrini po Lajčákově vyjádření řekl, že Slovensko má vůči migračnímu paktu OSN výhrady. Předseda parlamentu a SNS Andrej Danko dokument zase odmítl. Poslanci SNS předložili do sněmovny návrh usnesení, že pakt není v souladu s bezpečnostní a migrační politikou Slovenska a že vláda by měla dokument odmítnout.
Znepokojený Kiska
Možná Lajčákova demise znepokojila prezidenta Andreje Kisku. „Prezident je znepokojen konfliktem ve vládě a hrozící demisí ministra zahraničních věcí a očekává, že osobní spory si (politici) v koalici vyřeší tak, že Slovensko zůstane důvěryhodným partnerem v očích svých spojenců,“ uvedla v prohlášení prezidentská kancelář.
Nezávazná dohoda schválená v červenci všemi zeměmi OSN kromě Spojených států má být přijata na prosincové ministerské schůzce v marockém městě Marrákeš. Vlády Maďarska a Rakouska už dříve oznámily, že se v Marrákeši k dohodě nepřipojí. Následně odmítla účast na paktu i česká vláda.
„Máme v rámci tohoto paktu obavy z narušení národní suverenity. Je tam nejasné rozlišování mezi legálními a nelegálními migranty. I některé další státy se k tomu staví negativně,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Proti paktu se staví třeba i Bulharsko a Austrálie.
