Malajsii nově vede sultán Abdullah. Jeho předchůdce abdikoval, zřejmě kvůli svatbě s Miss Moskva

2 minuty
Horizont ČT24: Nový malajsijský panovník
Zdroj: ČT24

Novým malajsijským panovníkem se stal 59letý sultán Abdullah, který doposud vládl malajsijskému státu Pahang. Na trůnu nahradil sultána Muhammada V., jenž nečekaně tento měsíc abdikoval. Zvolený král má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální. Nový panovník se oficiálně ujme funkce 31. ledna.

Malajsie je federativní konstituční monarchií v jihovýchodní Asii. Podle unikátního systému praktikovaného od roku 1957, kdy získala nezávislost na Británii, volí jejího panovníka konference složená z devíti dědičných monarchů členských států a jejich guvernérů podle rotačního principu mezi sebou. Pravidlem je, aby se jednotliví nejvyšší představitelé střídali.

Vládce malajsijského státu Pahang byl podle zmíněného pravidla po sultánu Muhammadovi V. dalším v pořadí, takže se jeho zvolení dalo očekávat. V čele státu Pahang vystřídal minulý týden svého 88letého nemocného otce, což bylo chápáno jako znamení, že se chystá jeho nástup na malajsijský trůn. 

Panovníkova role je převážně ceremoniální, má být mimo jiné „strážcem islámu“ a tamních tradic. Králův souhlas je zapotřebí i při jmenování premiéra a dalších vysokých činitelů.

Sultán Abdullah, který studoval ve Velké Británii, je známý svou angažovaností v oblasti sportu. Působí mimo jiné jako šéf Asijské hokejové federace, která zastřešuje pozemní hokej v Asii, a je členem dozorčí rady Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA).

Předchozí sultán abdikoval údajně kvůli svatbě s ruskou miss

Předchozí král, 49letý Muhammad V., sultán severního státu Kelantan, byl hlavou Malajsie od prosince 2016. Počátkem ledna se stal prvním vládnoucím monarchou této země, který se vzdal trůnu před vypršením pětiletého funkčního období.

Důvod tohoto kroku královský palác nesdělil. Média ale abdikaci dávají do souvislosti se zprávami, že se Muhammad V. v listopadu oženil s 25letou ruskou královnou krásy Oksanou Vojevodinovou, držitelkou titulu Miss Moskva z roku 2015. Svatba se prý konala v Moskvě a na sociálních sítích se objevily i údajné záběry z ní, král ani palác ale oficiálně tuto informaci nepotvrdili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...