Magalhaes svými výpravami dokázal, že je Země kulatá

Praha - Ještě na konci 15. století byli upalováni ti, kteří si mysleli, že je Země kulatá. Obecně totiž mezi lidmi panoval názor, že je placatá jako deska, na jejímž okraji voda padá do obrovských jeskyní, nebo je ohraničena jakýmsi plotem. Kulatost modré planety definitivně potvrdila až výprava portugalského mořeplavce ve španělských službách Fernaa de Magalhaese. Magalhaes, známý též jako Ferdinand Magellan či Fernando de Magallanes, byl během cesty zabit. Objevil též průliv mezi Atlantikem a Tichým oceánem. Jeho výprava významným způsobem přispěla k rozšíření geografických vědomostí a poprvé bylo možné poměrně přesně určit rozměry Země.

První úspěšná cesta kolem světa začala v srpnu 1519 ve španělské Seville. Sestávala z lodí Trinidad, San Antonio, Concepción, Santiago a Victoria. Výprava hledala průliv do Pacifiku, což se jí podařilo v říjnu 1520 u mysu Jedenácti tisíc panen. Průliv byl kapitánem pojmenován Kanál všech svatých, ale námořníci mu říkali Magalhaesův průliv. Asi šest set kilometrů dlouhý průliv zdolali za osmatřicet dní. Mezitím se ale od výpravy oddělila loď San Antonio, která se vrátila do Španělska. Zbývající tři lodi vypluly do oceánu, který Magalhaes pojmenoval Tichým oceánem. Výpravu dokončil Bask Juan Elcano, přičemž do Sevilly se vrátila jen jedna z pěti lodí. Celá cesta trvala tři roky a sedmadvacet dní.

Námořníci jedli suchary a hovězí kůži

Nahrávám video

„Jedli jsme suchary, vlastně už prach s červy smíchaný a vodu žlutou, až shnilou jsme pili mnoho dnů, a také hovězí kůži jsme jedli, která byla podložena pod ráhny,“ zapsal si do deníku kronikář výpravy. Až po třech měsících dorazil zbytek na kost vyhublých námořníků k Ostrovům zlodějů, dnešní Mariany. Odtud se Magalhaes vydal více na západ. Proto později stanul jako první Evropan na Filipínách. Ty se mu však staly osudnými. Na ostrově Mactan se zapletl do sporu místních vládců a v dubnu roku 1521 se v jedenačtyřiceti letech stal obětí otrávených šípů. „Zabili naše zrcadlo, naše světlo, útěchu naši a opravdového vůdce,“ napsal kronikář.

Po Magalhaesově smrti zavládl ve výpravě chaos, střídalo se velení a loď Concepción byla spálena. Ostatní dvě lodi dopluly na Borneo a v listopadu 1521 se dostaly k Molukám, vytouženým „ostrovům koření“. Obě lodi byly naplněny kořením až po okraj, rozpadající se loď Trinidad se ale od výpravy oddělila. Victoria s Elcanem vyrazila na zpáteční cestu a v září 1522 přistála ve Španělsku.

Výprava trvala tři roky

„Výprava trvala tři roky, svět po ní získal zcela novou dimenzi. Na další obeplutí kolem Země museli lidé čekat dalších padesát let. To byla potom Drakeova výprava, která byla vlastně omylem. Drake se rozhodl zopakovat Magalhaesovu výpravu, protože byl nucen obavami, že ho Španělé odchytí a zlikvidují. Nikdo se dobrovolně do takové výpravy nehnal,“ podotkl iberoamerikanista Josef Opatrný.

Magalhaesovu výpravu s úspěchem zopakoval v letech 1577-1580 Angličan Francis Drake. Fernando de Magalhaes se narodil asi na jaře 1480 ve vesnici Sabrosa na severu Portugalska. V deseti letech mu zemřeli rodiče. Studoval v Lisabonu astronomii a geografii. Na moře se Magalhaes poprvé dostal v pětadvaceti letech, kdy byl poslán do Indie.

  • Magalhaesova výprava autor: ČT24, zdroj: www.google.com
  • Magalhaesova výprava autor: ČT24, zdroj: www.google.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 9 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 11 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 13 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled