Le Penová zůstává šéfkou Národní fronty, stranu chce přejmenovat na Národní sdružení

Nahrávám video

Předsedkyní francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) bude nadále její dosavadní šéfka Marine Le Penová. Rozhodl o tom jednomyslně sjezd strany, kde se Le Penová o funkci ucházela jako jediná kandidátka. Staronová předsedkyně navrhla stranu přejmenovat na Národní sdružení. Účastníci sjezdu zároveň ze stanov vyjmuli ustanovení o funkci čestného předsedy, kterou dosud zastával otec Le Penové a zakladatel strany Jean-Marie Le Pen.

„Náš cíl je jasný: moc,“ řekla Le Penová na sjezdu. „Původně jsme byli protestní stranou. Nemělo by být pochyb o tom, že můžeme být stranou vládní,“ dodala. Změna názvu strany z Národní fronty (Front national) na Národní sdružení (Rassemblement national, RN) má být podle představ Le Penové součástí nové identity.

S nápadem změnit jméno strany už členové FN vyslovili těsnou většinou 52 procent hlasů souhlas, podle agentury AFP se ale tato dotazníková akce konala bez řádného dohledu. Schvalování se tak bude opakovat.

Tentokrát budou členové strany rozhodovat v korespondenčním hlasování. Jeho výsledek by měl být podle listu Le Figaro znám nejdříve za šest týdnů. Logo strany – francouzskou trikoloru – staronová předsedkyně měnit nechce. Bývalý předseda Jean-Marie Le Pen před časem v rozhovoru poskytnutém agentuře Reuters označil změnu názvu strany za politickou sebevraždu.

Změna názvu má být součástí nového kurzu nacionalistického uskupení. Strana se chce opět zaměřit na imigraci a upustit od kritiky eura, která – byť lákavá pro jádro příznivců FN – se ukázala jako nepřijatelná pro většinu francouzských voličů. Cílem této strategie je vyvést stranu z izolace a učinit z ní lídra přístupnějšího „vlasteneckého“ tábora.

FN loni utrpěla dvojí porážku ve volbách, když nejprve Le Penová výrazně prohrála ve druhém kole prezidentských voleb s Emmanuelem Macronem a poté strana v červnových parlamentních volbách v 577členném Národním shromáždění získala jen osm křesel.

Zakladatel Le Pen už není čestným předsedou

Sjezd strany také vyškrtl ze stanov funkci čestného předsedy, kterou dosud zastával zakladatel strany Jean-Marie Le Pen. Le Penová a její otec měli kolem směřování strany dlouhodobé neshody, které vygradovaly kvůli Le Penovým antisemitským výrokům.

Strana nakonec svého zakladatele v roce 2015 ze svých řad vyloučila, odejmutí čestného předsednictví ale nedovolil soud. Proto se nyní sjezd rozhodl funkci zcela zrušit a veškeré vazby s Le Penem tak definitivně zpřetrhat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled