Brusel - Situace kolem schvalování takzvané výjimky z Listiny základních práv a svobod EU, kterou v roce 2009 český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou o reformě unijních institucí, se v Evropské unii opět zamotala. Dnes ji v opakovaném hlasování odmítl ústavní výbor Evropského parlamentu.
Zákonodárci mají sice jen konzultační roli, avšak bez jejich vyjádření není možné, aby dokument schválily členské země. Ty se k tomu zavázaly na summitu v roce 2009.
Česká snaha získat stejně jako Poláci a Britové výjimku je podle britského europoslance Andrewa Duffa politováníhodná. „Byla vyvolána pouze prezidentem Klausem v jednom z jeho kroků proti Lisabonské smlouvě,“ řekl liberálně demokratický europoslanec v reakci na rozhodnutí výboru. Připomněl, že „výjimka“ nemá zajištěnou většinu ani v českém parlamentu, neboť proti ní je ČSSD, která má většinu v Senátu.
„Doufám, že Evropská rada (summit lídrů EU) se ze zdlouhavé debaty o této věci v Evropském parlamentu poučí a potichu český návrh odloží k ledu,“ řekl Duff.
Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že „výjimku“ - Prahou požadovaný protokol k Lisabonské smlouvě - přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.
Příslib protokolu si Klaus vymohl s tím, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. „Výjimka“ má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech. Podle některých právníků jsou ale obavy týkající se případných požadavků sudetských Němců liché.
