Soul - Jihokorejská televize YTN dnes s odvoláním na čínské a jihokorejské zpravodajské služby oznámila, že severokorejský vůdce Kim Čong-il trpí rakovinou slinivky, která jej ohrožuje na životě. Zdravotní stav diktátora KLDR patří mezi nejsledovanější a zároveň nejutajovanější na světě. Podle analytiků Kimova nemoc stojí za rozsáhlejšími vnitřními změnami v řízení Severní Koreje. Chrastění jaderným arzenálem má podle pozorovatelů právě odvést pozornost od vnitropolitické situace.
„Informace od zpravodajských služeb bývají vždy poměrně přesné, a podíváme-li se na poslední dění v KLDR, Kim Čong-il opravdu vypadá nemocně, jeho pohyby byly slabé a nejisté,“ informoval zpravodaj ČT v Číně Tomáš Etzler. Mluvčí jihokorejského ministerstva pro sjednocení Čon He-song však zprávu televize YTN odmítá komentovat: „V tomto okamžiku nemám žádné informace o tom, jestli je zpráva o stavu Kim Čong-ila pravdivá, nebo nikoliv.“
Zdravotní stav sedmašedesátiletého předáka komunistické KLDR je jedním z nejpřísněji střežených tajemství tamního režimu. Spekuluje se, že loni utrpěl mozkovou mrtvici, Pchjongjang to však popírá.
Důsledkem zdravotního stavu je zřejmě i hledání nástupce
Na posledních zveřejněných záběrech ze středečního slavnostního shromáždění k 15. výročí úmrtí zakladatele severokorejského režimu Kim Ir-sena vypadal jeho syn Kim Čong-il velmi sešle. To oživilo diskuze o jeho případném následníkovi, kterým údajně určil svého nejmladšího syna Kim Čong-wua. Hovoří se také o jednom z Kim Čong-ilových zeťů a o různých generálech.
V červnu letošního roku sice korejský vůdce naznačil, že jej nahradí nejmladší syn Kim Čong-wu, někteří pozorovatelé ale tvrdí že pětadvacetiletému muži chybí pro takovou pozici zkušenosti a že nemá podporu celého vedení mocné severokorejské armády. Existují obavy, že slabost Kim Čong-wua by mohla vést v Severní Koreji k mocenskému boji, který by zemi s jadernými zbraněmi destabilizoval.
Kim Čong-nam, předseda stálého výboru Nejvyššího lidového shromáždění:
„Tvrdě rozdrtíme americké imperialistické síly a jihokorejský loutkový režim, který se spiknul proti sjednocení.“
Důsledkem změn v nejvyšších vládních patrech Severní Koreje má být také její prohlášení z 27. května tohoto roku. Podle něj se Pchjongjang již necítí vázán smlouvou o příměří se svým jihokorejským sousedem. Obě země ji uzavřely v roce 1953 na konci korejské války, která korejský poloostrov kvůli angažmá USA a SSSR v celém konfliktu rozdělila do dnešní podoby.
Zraky směřují k Pchjongjangu
Situaci v komunistické Koreji s napětím bedlivě sledují sousední státy. „Čína, ale i Japonsko a Jižní Korea se obávají případné destabilizace Severní Koreje. V zemi jsou tři mocenské složky. Jednak je to Kimova rodina, jednak je to komunistická strana a v neposlední řadě je to armáda. Panují obavy, aby v zemi nevznikl boj o moc,“ řekl Etzler.
Současný vůdce se chopil moci v roce 1994 po smrti Kim Ir-sena. Je generálním tajemníkem vládní Korejské strany práce, předsedou vlády a Komise národní obrany. Ta je nejvyšším úřadem v této mezinárodně izolované a chudé zemi, která je již řadu let pod tlakem světového společenství kvůli vývoji jaderných zbraní a mezikontinentálních raket.
