Washington - Nový Vesmírný teleskop Jamese Webba má pozlacené zrcadlo, pro astronomy je ale nad zlato. Nástupce Hubblova teleskopu je větší, výkonnější a hlavně se na vesmír podívá jinýma očima - infračervenýma. Dalekohled budoucnosti tak dokáže nahlédnout hluboko do minulosti.
Teleskop Jamese Webba je společným projektem americké NASA, Evropské vesmírné agentury a Kanadské kosmické agentury. Jeho základem je segmentované zrcadlo o průměru 6,5 metru, které z něj vytvoří historicky největší teleskop ve vesmíru. „Je to další velký vesmírný teleskop, který vědecky naváže tam, kde Hubbleův dalekohled skončí,“ říká manažer vývoje nového teleskopu Paul Geithner.
Nový vesmírný dalekohled zobrazí vůbec první galaxie a hvězdy staré téměř 14 miliard let. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu, který zachycuje viditelné světlo, se bude muset zaměřit na slabé infračervené záření. Jeho zrcadlo je také třikrát větší než to, kterým je vybaven Hubblův teleskop.
Webbův teleskop má začít fungovat v roce 2018, kdy ho do vesmíru vynese raketa Ariane 5. Vědci doufají, že díky němu budou schopni dohlédnout skrze prach a hvězdy, které jim překážejí ve výhledu na střed Mléčné dráhy, a získají tak ucelenější obraz nejen naší, ale i dalších galaxií.
Do hloubi vesmíru se bude dívat ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometru od Země, na opačné straně, než je Slunce. Ochrana před jeho paprsky je nanejvýš důležitá - teleskop musí zůstat chladný, aby mu jeho vlastní infračervené záření nenarušovalo výhled. Vědci mu proto vytvoří obří slunečník velikosti tenisového kurtu s pěti ochrannými vrstvami. „Musíme zajistit, aby na něj nikdy nesvítilo Slunce, jinak by se mohl teleskop rozbít,“ potvrzuje člen vědeckého týmu kolem teleskopu Matthew Greenhouse.
Cena za tento nový nástroj je závratná, téměř devět miliard dolarů. Nádherné snímky a důležité informace, které sesbíral jeho předchůdce, jsou ale podle vědců důkazem, že se taková investice vyplatí.
Dalekohled je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, řediteli NASA v letech 1961 až 1968.
