Na konci listopadu začala ve Vídni nová jednání o možném oživení dohody o íránském jaderném programu. Vyjednávání s Teheránem se účastní Rusko, Čína, Francie, Velká Británie a Německo. Írán však posílil svůj jaderný program a řada vyjednavačů veřejně vyjadřuje skepsi ohledně budoucnosti těchto rozhovorů.
Jednání ve Vídni nemají zatím žádné výsledky, podle blízkovýchodního zpravodaje České televize Davida Borka by to však nutně nemuselo znamenat, že nedojde k výsledné dohodě. „Máme z dějin mnoho případů, kdy eskalace požadavků nakonec vedla k rychlému řešení. Nikdy nevíme dopředu, jestli zdržování a průtahy jsou taktikou, nebo strategií si ta jednání odsedět a k ničemu nedojít.“
Podle Borka ale v tomto případě jde spíše o druhou variantu. „Potvrzují to i někteří účastníci vídeňských rozhovorů. Írán neeskaluje své požadavky v rámci běžných pravidel hry. Zdá se spíš, že opravdu nemá zájem dohodu přijmout. Británie, Francie a Německo vydaly společné prohlášení, podle kterého to vypadá, že jednání nemají východisko a že se blíží chvíle, kdy už nebude možné mezinárodní dohodu zachránit.“
Na prohlášení evropských mocností reagoval Írán s tím, že naopak Západ se nesnaží dohodu uzavřít a že diplomacie je obousměrná ulička.
Dohoda byla uzavřena v roce 2015. Poté od ní odstoupily Spojené státy americké, protože podle nich začal Írán porušovat smluvená pravidla.
Írán ve středu mezinárodní diplomacie
Není to ale jediné setkání, na kterém se v posledních dnech řeší íránský jaderný program. „Nedávno se konal summit arabských zemí z Perského zálivu, který vyzval Írán, aby přestal být hrozbou pro region. Izraelský ministr zahraničí byl na návštěvě USA a o Íránu se také mluvilo,“ doplnil Borek.
Íránským jaderným programem se zabývá i další organizace v rakouské metropoli. Konkrétně jde o Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, která spadá pod Organizaci spojených národů.
„Její předseda také vyjádřil zklamání nad tím, že inspektoři nejsou schopni řádně pracovat na území Íránu a kontrolovat, jak vypadají kontury íránského jaderného programu. V Karadži je jedno nukleární pracoviště, kam nemá kontrola v tuto chvíli přístup. Írán tvrdí, že umožňuje přístup pouze na místa, která byla předem dohodnutá. Z dějin známe případy, kdy země, které se později staly jadernými mocnostmi, omezovaly kontroly, protože budovaly nová jaderná zařízení,“ dodal zpravodaj.
Podle Borka se tedy zdá, že podzim 2021 se ve světové diplomacii nese ve znamení jednání, o co jde Íránu a jestli s ním mezinárodní společenství bude schopno dosáhnout dohody, případně co by se dělo potom, pokud by taková dohoda možná nebyla.
Dá se očekávat vojenská odpověď?
Írán svůj jaderný program spustil už za šáha, tehdy s požehnáním Západu v rámci programu pro mírové využití jaderné energie. „Program byl po Islámské revoluci na nějaký čas opuštěn, ale zhruba od počátku tohoto století jsme svědky neustálých střetů mezi Íránem a mezinárodním společenství ohledně íránského jádra. Je velkou otázkou, jestli Írán má v tuto chvíli úmysly vyloženě mírové, tedy že by chtěl využívat jádro jako zdroj energie. Druhá možnost je ta, že hrozbu jaderného arzenálu Írán využívá pouze takticky. Třetí scénář je ten nejděsivější – a to, že Írán opravdu směřuje k jaderné bombě. Není to žádná konspirační teorie, naopak logicky zapadá do toho, jak se Írán v posledních dekádách chová,“ konstatuje Borek.
Jaká reakce se očekává od USA v případě, že by k dohodě nedošlo? „Spojené státy a obecně Západ jsou si samozřejmě vědomy toho, že by se něco jako konflikt mohlo stát. Je tady ale problém, protože západní politici, a obzvláště ti v Americe, jsou v tuto chvíli v dějinné fázi nejnižšího zájmu se na Blízkém východě angažovat. Varianta, že na íránskou jadernou bombu by Washington odpověděl vojensky, je na stole. Amerika to připouští, ale otázkou zůstává, zda to doopravdy země udělá, potom, co se horko těžko vysekala z válek v Iráku a Afghánistánu,“ komentuje zpravodaj.
I Izrael má podle Borka na stole plán vojenského úderu. „Írán je ale úplně jiný soupeř, než byla Sýrie, proti jejímuž jadernému programu Izrael vystupoval, a také jiný protivník než Saddám Husajn v Iráku. Írán je technologicky z hlediska lidských zdrojů velmi vyspělým rivalem v porovnání s arabskými státy, které proti Izraeli také vystupují,“ uzavírá zpravodaj.
