Kyjev - Poslancům své vládní Strany regionů měl ukrajinský prezident Viktor Janukovyč sdělit, že v případě, že se nenajde pokojné řešení krize, je ochoten souhlasit s předčasnými volbami. Ukrajinské televizi ICTV to řekl poslanec Jurij Myrošnyčenko. Právě předčasné volby jsou hlavním požadavkem opozice od začátku protestů, které trvají více než dva měsíce. Janukovyč údajně rovněž prohlásil, že proti protestantům nepoužije policejní či vojenské síly. Jeden z lídrů opozice Vitalij Kličko dnes znovu osobně jednal s prezidentem. Snažil se ho prý přesvědčit, že jen reforma ústavy „může zchladit horečku ve společnosti“.
„Máme veškeré možnosti vyklidit správní objekty a dokonce i vyklidit Majdan silou… To ale nikdy neudělám, protože i to jsou naši občané,“ citoval poslanec Jurij Myrošnyčenko údajná slova prezidenta Janukovyče. Myrošnyčenko připustil, že uvnitř vládní Strany regionů se o možnosti vyhlásit výjimečný stav nedávno hovořilo. Ten by mimo jiné umožnil nasazení armády. „Žádný výjimečný stav nebude,“ ujistil ale poslanec.
Vitalij Kličko:
„Všechno dnes závisí na člověku, který má ve svých rukou absolutní moc a je za ní taky absolutně zodpovědný. Je jím prezident Ukrajiny Janukovyč.“
„Prezident řekl, že pokud teď politici nebudou schopni dospět k dohodě, ke společným rozhodnutím a jejich uskutečnění, pak jsou jediným demokratickým řešením situace předčasné volby,“ řekl Myrošnyčenko, podle něhož Janukovyč výslovně hovořil jak o volbách parlamentních, tak prezidentských. V řádném termínu by se přitom prezidentské volby na Ukrajině uskutečnily v příštím roce a parlamentní až v roce 2017.
Janukovyč bude s opozičními předáky jednat dnes, poté co se po nemoci vrátil do úřadu. Protivládní lídři se zase vrátili z Mnichova, kde jednali o podpoře revoluce - na stabilizaci země žádají 15 miliard eur. Osmadvacítka už chystá pro Kyjev novou nabídku pomoci, konkrétní čísla ale nezazněla.
Ukrajinský parlament měl jednat o ústavě, neshodl se ale ani na programu jednání
V Kyjevě dnes začalo zasedání parlamentu, na němž chtějí opoziční poslanci prosadit návrat k ústavnímu pořádku z dob takzvané oranžové revoluce před deseti lety. Reforma základního zákona země by fakticky omezila pravomoci prezidenta Viktora Janukovyče a odpovědnost za složení vlády by přenesla na parlament. Opozice navrhuje schválit ústavní změny hned v prvním čtení a tvrdí, že pro prosazení ústavní reformy získala už potřebnou většinu 226 ze 450 hlasů. Poslanci vládní Strany regionů takový postup odmítají a diskusi o novém znění ústavy chtějí svěřit komisi expertů. Někteří doporučují referendum.
Vůdci opozice a vládní poslanci se před dnešní parlamentní schůzí nedokázali shodnout ani na programu jednání. Šéf parlamentu Volodymyr Rybak proto dopolední schůzi přerušil do doby, než bude o programu jasno. Poslanci by se měli znovu sejít ve středu.
Vitalij Kličko, šéf opoziční strany UDAR
„Teplota ve společnosti stoupá a já jsem řekl prezidentovi, že musí urychleně přijmout rozhodnutí. Prezident to ale nechce udělat, čímž dále vyostřuje situaci. Svým jednáním provokuje lidi k radikálním činům a demokratický svět k sankcím, o nichž už se dlouho mluví.“
Šéf ukrajinských nacionalistů Oleh Ťahnybok dnes z parlamentní tribuny vyzval k „derusifikaci a deputinizaci“ Ukrajiny. Předseda komunistické strany Petro Symonenko navrhl ponechat prezidentský post neobsazen a změnit státní uspořádání na federativní. Šéf parlamentní frakce Strany regionů Oleksandr Jefremov označil demonstranty v kyjevských ulicích za extremisty, kteří zavedli zemi do chaosu.
Situace v parlamentu je nepřehledná, protože vyjednavači vládního i opozičního tábora podle ukrajinských komentátorů horečně verbují přeběhlíky. Strana regionů měla dosud v jednokomorové sněmovně poměrně pohodlnou většinu, mimo jiné i díky podpoře komunistů a nezařazených poslanců. Objevují se ale zprávy, že zhruba 50 jejích poslanců by v klíčových hlasováních mohlo přejít na stranu opozice.
Rusko znovu varovalo Západ před vměšováním
Ruské ministerstvo zahraničí dnes znovu vyzvalo západní státy, aby se přestaly vměšovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Podle ministerského zmocněnce pro lidská práva Konstantina Dolgova jsou nynější události v Kyjevě pokusem prosadit diktaturu menšiny. Na moskevské konferenci věnované vývoji na Ukrajině Dolgov prohlásil, že Rusko chce „právně postihnout“ údajné protiruské a antisemitské výroky šéfa ukrajinské nacionalistické strany Svoboda Oleha Ťahnyboka.
„Na Majdanu znějí antisemitská, protiruská hesla, která podněcují lidi k protiprávním akcím. Kde jsou kritická hodnocení evropských politiků a ochránců lidských práv? (…) Budeme i nadále usilovat o to, aby akce a prohlášení pana Ťahnyboka a některých dalších opozičních vůdců byla právně postižena,“ prohlásil Dolgov.
Moskva podle Dolgova nechápe, jak je možné bojovat za příslušnost k civilizovanému světu necivilizovanými metodami. Ukrajinští opoziční vůdci se podle něj dovolávají lidských práv, která sami porušují.
Majdan, neboli kyjevské náměstí Nezávislosti, je už přes dva měsíce dějištěm protivládních protestů proti režimu proruského prezidenta Janukovyče, jenž loni v listopadu odstoupil od záměru podepsat s Evropskou unií asociační dohodu a místo toho přistoupil k utužení vztahů s Ruskem.
Ukrajinska pravda: Ashtonová v Kyjevě slíbí peníze výměnou za ústupky režimu
Ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová přiveze dnes do Kyjeva nabídku finanční pomoci výměnou za politické ústupky režimu, tvrdí list Ukrajinska pravda s odvoláním na bruselské diplomaty. List napsal, že s postupem ukrajinské vnitropolitické krize v západní Evropě sílí i volání po vyhlášení sankcí proti osobám odpovědným za policejní násilí a politický pat.
Výše západní finanční pomoci bude záviset na míře ústupků, k nimž se prezident Viktor Janukovyč odhodlá, tvrdí kyjevský list. Podle agentury AFP se ale západní finanční pomoc bude sotva rovnat nabídce Moskvy, která Janukovyčově vládě loni v listopadu slíbila 15 miliard dolarů (přes 300 miliard korun) a třetinovou slevu na zemní plyn.
