Jadernou velmoc nelze porazit, varuje Bašta. Ukrajinci toho schopní jsou, oponuje Lipavský

33 minut
Otázky Václava Moravce: Debata ministra zahraniční Jana Lipavského a poslance Jaroslava Bašty
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal v Otázkách Václava Moravce současný postup ukrajinské ofenzívy v Charkovské oblasti. Situace se ale může kdykoliv změnit, varoval. Zároveň dodal, že očekává bezproblémové prodloužení protiruských sankcí. Poslanec Jaroslav Bašta (SPD) se obává toho, že Rusko pod tlakem prohry zahájí mobilizaci a nasadí do války všechny své síly. Myslí si, že Moskvě nepřímo vojensky pomáhá Čína.

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu rozšířil seznam sankcí proti Rusku několikrát a v současnosti na něm figuruje 1217 osob a 108 subjektů. K prodloužení platnosti postihů je potřeba jednomyslná shoda členských zemí. Maďarsko tento týden stáhlo svou hrozbu, že bude prodloužení vetovat. Budapešť chtěla podle informací některých médií vyřadit ze sankčního seznamu trojici ruských oligarchů.

„Drobné dohady tam byly, ale nemám žádné informace o tom, že by se nepodařilo ten balík jako takový prodloužit,“ komentoval změnu postoje Maďarska Lipavský. Unijní státy podle něj budou moci bez problémů formálně schválit půlroční prodloužení sankcí, na což mají čas do 15. září.

Další sankce podle Lipavského nyní nejsou na stole. „Nejsme ve fázi, kdy bychom potřebovali přijímat další sankce. Potřebujeme odpracovat to, co již bylo přijato, to jsou energie,“ doplnil ministr. Evropa se usnesla na tom, že chce eliminovat závislost na ruských energetických zdrojích, což vytváří tlak na společnost a na přijímání národních opatření na pomoc občanům či podnikům.

Evropské sankce vůči Rusku
Zdroj: ČT24

„Ještě není dobojováno“

Ministr ocenil postup ukrajinské armády v Charkovské oblasti, je to podle něj důkaz, že Ukrajina dokáže plně využít západní pomoc. „Je to i jeden z důkazů, že informační válka byla ukrajinskou stranou využita v jejich prospěch, protože dva měsíce mluvili o tom, že jdou dobývat Cherson, přiznali se k útokům na Krymu a stáhli tak do jižního směru velkou část ruských sil. A pak udeřili na jiném místě,“ podotkl Lipavský.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj v neděli uvedl, že ukrajinské síly od začátku září osvobodily přes tři tisíce kilometrů čtverečních území na severovýchodě země. Rusko podle Lipavského ztratilo během týdne větší území, než bylo schopno dobýt během měsíců. „Ale ještě není dobojováno, může se to kdykoliv změnit,“ varoval. Země podle něj musí obhájit svoji územní celistvost včetně Krymu. A je i v zájmu České republiky a její bezpečnosti, aby se ubránila.

Bývalý velvyslanec v Rusku i na Ukrajině, poslanec a kandidát SPD na prezidenta Jaroslav Bašta v Otázkách uvedl, že ruské neúspěchy budou mít velký dopad na tamní veřejné mínění. „To je velmi citlivé na prohry a Vladimiru Putinovi klesne popularita,“ míní.

Dají se tak podle něj očekávat z ruské strany asymetrické odpovědi. Obává se toho, aby Rusko nepřistoupilo k oficiálnímu vyhlášení války a mobilizaci.

Role Číny v konfliktu

Bašta upozornil na roli Číny, jež podle něj Rusku pomáhá skrze Írán a Severní Koreu, které používá jako prostředníky. „Když se podíváte na dodávky bojových dronů, přicházejí do Ruska z Íránu, rakety a munice ze Severní Koreje, ale asi by stálo za to, podívat se, kdo je vyrobil,“ myslí si Bašta.  

Podle Lipavského se Čína drží stranou, západní sankce vůči Rusku jsou podle něj pro ni zdviženým varovným prstem.

 „Když sleduji čínskou politiku, vidím, že nestojí o co nejslabší Rusko, oni stojí o slabší Rusko, které bude více závislé na Číně, ale nenechají ho prohrát, naopak,“ oponuje Bašta s tím, že se podle něj z války na Ukrajině stává zástupný konflikt „kolektivního západu“ a spojenectví Ruska, Číny a dalších zemí. 

Jaderné vydírání

Situaci v Záporožské jaderné elektrárně označil Lipavský za znepokojivou. „V objektu jsou vojáci, personál je přetížen a je mu vyhrožováno,“ podle něj je to součást informační strategie Ruska, které pomocí jaderné hrozby vydírá Evropu. 

„Když pan ministr mluví o vydírání, tak já bych bral velice vážně slova Vladimira Putina, který vždy, když hovoří o válce na Ukrajině, tak říká, že jadernou velmoc porazit nelze,“ reagoval Bašta. 

„Ukrajinci toho zjevně schopní jsou a myslím, že to ten poslední týden ukázal,“ uzavřel Lipavský. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské údery poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně dvanáct dalších utrpělo zranění.
10:42Aktualizovánopřed 28 mminutami

Počet obětí letecké nehody u Louisville v USA stoupá

Nejméně na čtrnáct vzrostl počet obětí neštěstí, při kterém se v úterý poblíž mezinárodního letiště ve městě Louisville v americkém státě Kentucky krátce po vzletu zřítilo nákladní letadlo doručovací společnosti United Parcel Service (UPS). Informoval o tom starosta města Craig Greenberg. UPS a doručovací společnost FedEx oznámily, že až do odvolání stáhly z provozu letouny McDonnell Douglas MD-11, napsala agentura Reuters.
před 47 mminutami

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodl soud

Prezident USA Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergutová, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu.
před 1 hhodinou

Trump kvůli údajnému útlaku bílých farmářů nepošle nikoho na summit v JAR

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.
01:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Drony komplikují provoz na evropských letištích, bezpečnost narušují i v Česku

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud umožnil Trumpovi dočasně nevyplácet potravinovou pomoc

Nejvyšší soud Spojených států v pátek umožnil administrativě prezidenta Donalda Trumpa dočasně nevyplácet potravinovou pomoc chudým Američanům. Soud na poslední chvíli zablokoval platnost rozhodnutí nižšího justičního orgánu, podle něhož měla vláda od pátku pomoc 42 milionům lidí opět vyplácet, i v době platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AP.
před 8 hhodinami

Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 15 hhodinami
Načítání...