Irové řekli Lisabonské smlouvě NE

Dublin - Irská volební komise dnes potvrdila, že voliči v referendu rozhodli o zamítnutí reformní unijní smlouvy. Vůdčí představitel irských odpůrců Lisabonské smlouvy označil výsledky za velký úspěch. Zástupci irské vlády naopak se zamítnutím dohody nejsou spokojení. I zástupci institucí Evropské unie a další evropští politici vyjádřili nad výsledkem zklamání. Většina z nich se ale shoduje, že by ratifikační proces Lisabonské smlouvy měl pokračovat.

Jako jediní z 27 členských zemí hlasovali Irové o nové unijní smlouvě v referendu. O budoucnosti Evropské unie s 490 miliony obyvatel tak rozhodlo zhruba 1,6 milionu Irů, kteří přišli do hlasovacích místností. Referenda se tak zúčastnila nadpoloviční většina irských voličů. Ti dnes poměrem 53,4 ku 46,6 procentům rozhodli o tom, že unijní dohodu neratifikují. Komise oznámila, že proti smlouvě hlasovalo 862 415 voličů, zatímco pro bylo 752 451 hlasujících.

Aby Lisabonská smlouva platila, muselo by ji přitom schválit všech 27 členů EU. Otázkou tedy zůstává, zda Irským Ne celá smlouva končí, nebo zda unie vymyslí plán B, který by Lisabonskou smlouvu ještě oživil.

Irové smlouvě nerozuměli

Hlavním důvodem, proč v referendu Irové smlouvu odmítli, je podle redaktora Martina Řezníčka to, že voliči nerozuměli textu smlouvy a nevěděli tak, o čem hlasují. Dobrovolníci, kteří pracovali na informační kampani a po domech roznášeli letáky, říkali, že se setkávali s nezájmem. Irové vyjadřovali nespokojenost s tím, jak vláda o smlouvě informovala. Kampaň se zaměřila hlavně na to, aby donutila občany hlasovat pro. Nevysvětlila jim ale, proč by tak měli rozhodnout. Podle analytiků nedokázala vláda vyvracet argumenty odpůrců.

Irský premiér Brian Cowen požádal o čas pro nalezení řešení. Jeho země podle něj potřebuje „přestávku“, aby zjistila, co se stalo a proč a celou záležitost konzultovala s evropskými partnery.

Odpůrci Lisabonské smlouvy: Pátek 13. je šťastný den

Declan Ganley, který vedl tábor odpůrců, označil pátek 13. za velký den. Lidé prý plně pochopili, o čem hlasují. „Tohle je proevropská volba. Zvítězila demokracie a zodpovědnost,“ prohlásil Ganley. Vůdce opoziční strany Enda Kenny poté dodal: „Výsledek je jasný, lidé promluvili. Bylo to referendum. Dívejme se do budoucnosti a přemýšlejme o tom, jak se co nejlépe postarat o naši zemi a o to, aby zůstala součástí tohoto procesu.“

I odborníci se shodují na tom, že nyní záleží především na Irsku, jak se k celé věci postaví. Už příští týden se na summitu členských států EU bude jednat o dalším postupu. Pokud by došlo k tomu, že by unijní smlouvu zamítlo jenom Irsko, zřejmě by se tak tato země dostala v rámci unie do izolace. Pokud se ale k zamítnutí smlouvy přidají další země, zřejmě to bude skutečný konec Lisabonské smlouvy. V nejbližší době se má o ratifikaci rozhodovat ve Velké Británii nebo i v Česku. 

Jisté je zatím jen to, že Lisabonská smlouva nezačne platit 1. ledna 2009, jak se původně plánovalo. Dnešní irské NE je po Francii a Nizozemsku už třetím odmítnutím unijních reforem za poslední tři roky.  

Lisabonská reformní smlouva měla Evropu sjednotit a posílit. Upravit tak, aby to v unii fungovalo i při 27 členech. Okleštěná smlouva se narozdíl od zamítnuté Euroústavy nezmiňuje o vlajce ani hymně, unie by podle ní ale měla mít prezidenta a šéfa pro zahraniční politiku. Slibuje také lepší, jednodušší a hlavně rychlejší rozhodování, v mnoha oblastech ruší právo veta. Zmenšit se podle smlouvy musí taky Evropská komise, ze 27 by mělo zbýt 18 komisařů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Východní Japonsko minul silný tajfun, sesuvy půdy si vyžádaly nejméně dva mrtvé

Silný tajfun Dujuan se v pondělí přiblížil k tichomořskému pobřeží Japonska a minul metropolitní oblast Tokia. Východní část ostrovního státu ohrožuje přívalový déšť, silný vítr a zvýšené riziko povodní a sesuvů půdy. Ty si podle úřadů už vyžádaly nejméně dva lidské životy, řada dalších lidí se pohřešuje. Informovaly o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na japonské meteorology a úřady.
před 31 mminutami

Členské země EU nestvrdily avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU podle diplomatů nestvrdily dříve avizovanou dohodu velvyslanců na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Podle původních informací se členské země shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Mělo jít o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov.
16:12Aktualizovánopřed 53 mminutami

Velká americká média kvůli sporu o akreditace nebudou pokrývat Trumpovy aktivity

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu, což zdůvodnil tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity.
13:09Aktualizovánopřed 58 mminutami

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
18:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovenští politici se vymezují vůči Ficově zpochybňování článku pět NATO

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.
před 3 hhodinami

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 3 hhodinami

Ruské „volby“ dle očekávání ovládla strana podporující Putina

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Volby v Meklenbursku – Předním Pomořansku vyhrála AfD, v Berlíně zvítězila Levice

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.
00:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.