Bagdád - Íránské letectvo podle Pentagonu útočí na bojovníky Islámského státu (IS) v Iráku. Do boje proti islamistům nasadil Írán letouny F-4 Phantom poblíž své hranice s Irákem. Teherán útoky přímo nepopřel, ale odmítl, že by šlo o akci koordinovanou s arabskou koalicí vedenou Spojenými státy. Podle syrského prezidenta Bašára Asada nejsou nálety na pozice radikálů v Sýrii účinné. Ani po dvou měsících situaci na bojišti nezvrátily.
Írán zřejmě poslal stíhačky na pozice Islámského státu
„Máme náznaky, že s pomocí strojů F-4 Phantom Íránci v minulých dnech podnikli letecké útoky na pozice Islámského státu v Iráku,“ uvedl kontradmirál John Kirby. Jeho slova potvrdila televize Al-Džazíra. Ta odvysílala záběry letounů F-4, jejichž místní modifikaci Írán vyrábí, jak útočí v pohraniční irácké provincii Dijála.
Server Jane's Defence Weekly připomněl, že Írán a Turecko jsou jedinými vlastníky F-4 v regionu. „Vzdálenost incidentu, který se odehrál nedaleko od íránské hranice, a neochota Turecka zapojit se do konfliktu, ukazuje, že to byly íránské vzdušné síly,“ konstatoval server.
Mluvčí Pentagonu pak připomněl, že je to Irák, kdo koordinuje letecké údery proti džihádistům, nikoli Spojené státy. „Nic se nemění na naší zásadě, že své (bojové) aktivity s Íránem nekoordinujeme,“ konstatoval Kirby.
Boj s islamisty
Íránská armáda pomáhá šíitským milicím i jednotkám irácké armády v pozemních bojích s ozbrojenci Islámského státu. Letecké útoky Íránu na pozice islamistů v Iráku Washington ale potvrdil vůbec poprvé. Teherán údajně Iráku poskytl své letouny Su-25, dokonce i s posádkami.
Americký ministr zahraničí John Kerry před necelým měsícem popřel spekulace, podle nichž USA navrhly Íránu, že za dohodu o jádru budou s Teheránem spolupracovat v boji proti radikálům z IS. Reagoval tak na informaci listu The Wall Street Journal, že šéf Bílého domu Barack Obama zaslal dopis íránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu, v němž tento postup naznačil.
Spojené státy útočí na cíle v Iráku ze vzduchu prakticky denně a do operací se zapojují i letecké síly řady dalších zemí, například Francie, Austrálie nebo Kanady. Kromě západních zemí, včetně ČR, která například poskytla munici kurdským bojovníkům, se postupu proti IS účastní také řada států přímo z oblasti Blízkého východu.
Strategie boje s islamisty v centrále NATO
Jak dál s bojem proti Islámskému státu, dnes řeší ministři zahraničí či prezidenti šesti desítek zemí, které se zapojily do protidžihádistické operace. Schůzka v bruselské centrále NATO, kterou řídí Kerry, je bezprecedentní. Nikdy v minulosti Aliance podobné setkání ve svých prostorách nehostila. Kerry při této příležitosti upozornil, že boj s IS může trvat roky. To, jak se různorodé státy spojily v koalici, považuje za ukázku síly.
Islamisté v posledních měsících obsadili rozsáhlá území v Iráku a v sousední Sýrii. Nejtvrdší boje mezi radikály a kurdskými bojovníky se nyní odehrávají zejména u strategického syrského města Kobani na hranici s Tureckem.