Informace Izraele o jaderném programu Íránu jsou přesvědčivé, říká Bílý dům

Nahrávám video

Informace o íránském jaderném programu zveřejněné Izraelem poskytují nové a přesvědčivé detaily o snahách Teheránu vyvinout jaderné zbraně. Ve svém prohlášení to uvedl Bílý dům. Podle Izraele totiž Írán po podepsání jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval své schopnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní. Izrael podle něj disponuje kopiemi íránských archivů, které to dokazují. Íránská státní televize označila Netanjahuova slova za lživou propagandu.

„Tyto skutečnosti jsou v souladu s tím, co Spojené státy dlouho věděly: Írán má silný, tajný program jaderných zbraní, který se snažil a nedokázal skrývat před světem a před vlastními lidmi,“ stojí v prohlášení Bílého domu.

Americký ministr zahraničí potvrdil, že dokumenty, které získal Izrael, ukazují, že Teherán lhal o tom, zda se snaží získat jaderné zbraně, a jeho podvod podkopává mezinárodní jadernou dohodu podepsanou v roce 2015. On sám osobně prozkoumal mnoho íránských spisů a odborníci z USA považují dokumenty, které dosud prozkoumali, za autentické. Odmítl však říct, zda dokumenty poskytují důkaz o porušení jaderné dohody.

Při návratu z Jordánska do Washingtonu nový šéf americké diplomacie Mike Pompeo novinářům řekl, že jednal o dokumentech s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem při nedělním setkání v Tel Avivu. Dokumenty podle něj ukazují, že představitelé Íránu lhali svým obyvatelům o programu jaderných zbraní známém jako Projekt Amad. O existenci tohoto programu se sice již určitou dobu vědělo, materiály odhalené Izraelem však pomáhají lépe porozumět rozsahu programu, dodal Pompeo.

Mimořádný televizní projev. A mimořádné obvinění

Prvně Írán lhal o tom, že nikdy neměl program pro vývoj jaderných zbraní. Dokazuje to sto tisíc tajných dokumentů. Zadruhé, i po podepsání dohody Írán uchovával a rozšiřoval své znalosti jaderných zbraní pro budoucí využití. A potřetí Írán lhal v roce 2015, kdy vše neodhalil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, jak mu to ukládala jaderná dohoda.
Benjamin Netanjahu

Sám Netanjahu v pondělí v mimořádném televizním projevu obvinil Teherán, že po podepsání jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval své schopnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní a uchovával dokumenty o svém jaderném programu.

Tajné spisy chce v budoucnu využít při výrobě jaderných zbraní. Izraeli se podle Netanjahua podařilo získat úplné kopie íránských jaderných archivů, Spojené státy prý potvrdily jejich věrohodnost.

„Přes sto tisíc stránek přísně tajného íránského programu Amad obsahuje vytipované lokality pro jaderné testy, plán na vytvoření pěti atomových hlavic a jejich napojení na balistické rakety,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

„Především jde o neuvěřitelný úspěch Mossadu. Vždyť ukradl kompletní a původní kompletní jaderný archiv Íránu,“ uvedl izraelský odborník na zpravodajské služby Jossi Melman. 

Paříž informace Izraele vnímá jako potvrzení íránského programu

Francouzské ministerstvo zahraničí oznámilo, že izraelské informace o íránském jaderném programu částečně potvrzují zjištění Evropanů z roku 2002 o necivilní povaze íránského jaderného programu. Nové informace poskytnuté izraelskou stranou by se podle něj mohly stát základem pro dlouhodobé sledování íránských jaderných aktivit a pro poskytnutí trvalých záruk. Podle Paříže je nezbytné, aby mezinárodní inspektoři v Íránu pokračovali v kontrolách.

Británie upozornila, že nikdy nebyla ohledně íránských záměrů naivní a upozornila, že inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) jsou zásadní pro zajištění toho, že jaderná energie v Íránu je používána pro mírové účely. Německo vyzvalo MAAE, aby obvinění prověřila.

Írán uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Americký prezident Donald Trump však dlouhodobě hrozí, že dohodu vypoví.

V USA se uvolnění sankcí schvaluje každých 120 dní. Zda Spojené státy obnoví zmírnění hospodářských sankcí vůči Íránu, musí americký prezident tentokrát rozhodnout do 12. května. Trump ale nedávno naznačil, že USA od dohody odstoupí, pokud nebude upravena. Írán ale opakovaně zdůraznil, že na žádnou jinou než současnou dohodu nepřistoupí.

  • Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
  • Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
  • Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
  • Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
  • Více podrobností o dohodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 10 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled