Francouzský prezident Francois Hollande prohlásil, že přestane prosazovat změnu ústavy, podle níž by bylo možné odebírat státní občanství usvědčených teroristům, píší světové tiskové agentury. Za touto změnou stojí odpor opozičních poslanců a senátorů, kteří údajně nejsou ochotní přistoupit na kompromis.
„Část opozice se ke změně ústavy staví odmítavě,“ uvedl prezident Hollande po zasedání kabinetu. „Rozhodl jsem se tuto debatu ukončit,“ dodal. V Národním shromáždění má většinu levice, Senát ale na druhou stranu ovládá opoziční pravice.
S návrhem na ústavní změnu, která by umožnila odebrat francouzské státní občanství usvědčenému teroristovi, který má kromě něj i pas jiného státu, přišel Hollande loni po listopadových útocích v Paříži. „Změny jsem navrhl, abych spojil Francouze. Navrhl jsem je v době, kdy jsme čelili problémům a museli jsme jednat, ukázat, co jsme společně schopni dělat proti terorismu,“ uvedl Hollande.
Reforma počítala také s možností snadnějšího a rychlejšího vyhlašování výjimečného stavu v zemi.
Ministryně kvůli návrhu odešla z funkce
Proti Hollandově návrhu se postavili zejména poslanci Levicové fronty, rebelové v Socialistické straně, část skupiny ekologistů a několik desítek republikánských poslanců, kteří reformu označili za „zbytečnou a nebezpečnou“. Na protest proti takovému odnímání občanství dokonce na konci ledna opustila vládu premiéra Manuela Vallse ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová.
Podle AFP se osudnou stala pro novelu AFP neschopnost pravicových a levicových poslanců shodnout se na kompromisní podobě textu.
Odpůrci návrhu kritizovali především fakt, že by vznikly dvě nerovnoprávné skupiny občanů. Lidé s dvojitým občanstvím by o svůj francouzský pas mohli přijít, zatímco lidé, kteří mají jen francouzské občanství, nikoliv.
Při atentátech ze 13. listopadu skupina převážně francouzských a belgických islamistů arabského původu povraždila 130 lidí a dalších nejméně 350 osob zranila. Ve Francii od té doby platí výjimečný stav.
