Soul/Pchjongjang - Nejdramatičtějším okamžikem a prvním válečným konfliktem studené války se stal boj o rozložení sil na Korejském poloostrově. Korejská válka vypukla 25. června roku 1950 vpádem severokorejských jednotek na jih. Podle Jaroslava Láníka z Vojenského historického ústavu to Jihokorejce i Američany překvapilo. Příměří bylo uzavřeno po třech letech. Ve válce zahynuly více než tři miliony lidí, z toho dva a půl milionu civilistů.
Od roku 1910 až do konce druhé světové války okupovalo Korejský poloostrov Japonsko. Na jejím konci byl poloostrov rozdělen na dvě části. Umělou hranici mezi nimi tvořila 38. rovnoběžka. Jih se ocitl pod vlivem Spojených států amerických, spravovaný Organizací spojených národů a sever pod komunistickým Sovětským svazem.
V roce 1948 vznikla na jižní části poloostrova Korejská republika a na severu Korejská lidově demokratická republika. Za jediné legitimní představitele celé Koreje se prohlašovaly ale obě vlády. Diplomatická řešení situace selhala. Pětadvacátého června 1950 vpadly jednotky Severní Koreje na jižní část poloostrova a během několika dnů obsadily jihokorejské hlavní město Soul. Proti severu zahájila útok koalice států v čele s USA.
Úspěšný protiútok provedli spojenci až v září, přičemž vyzvali představitele komunistické strany Kim Ir-sena ke kapitulaci. Vůdce Severní Koreje se však nevzdal. Spojenci proto postupovali dále až k čínským hranicím. Blízkost vojsk Čína vnímala jako vlastní ohrožení a vstoupila na konci října roku 1950 do války na straně Severní Koreje. Jihokorejské hlavní město dobyli Američané v březnu roku 1951 zpět a nepřátelé byli zahnáni zpátky na osmatřicátou rovnoběžku. V červnu téhož roku byla zahájena mírová jednání, boje však trvaly ještě další dva roky.
Historik Láník řekl, že Korejská válka byla hlavně v prvním roce obdobím neobyčejných zvratů: „Jednotky jihokorejské armády byly tím vpádem překvapeny a zaskočeny. I nesčetné americké jednotky, které v té době byly v Koreji, ovšem nikoliv k ochraně Jižní Koreje, ale jakoby pořádkové síly, které by byly použity v Japonsku, vůbec neměly odpovídající zbraně. Severokorejský plán, který počítal s tím, že během jednoho měsíce bude válka ukončená, se zdál být již na konci července naplněn, neboť jednotky OSN bránily pouze neveliké území, tzv. Pusanský perimetr. Ovšem v polovině září se MacArthurovi povedlo provést brilantní vyloďovací operaci do týlu severokorejských jednotek, která zcela zvrátila průběh války. Již o pouhých čtrnáct dní později se Kim s úpěnlivou prosbou obrací na Stalina a Mao Ce-tunga o pomoc tzv. čínských dobrovolníků. Ti zase zvrátili vývoj celé války, ovšem následná ofenzíva v roce 1951, kdy Číňané neuspěli, ukázala, že konflikt nemá vojenské řešení.“
Dodnes neukončený konflikt
K uzavření příměří sice došlo 27. července 1953, mírová smlouva ale nebyla doposud podepsána. Korejský poloostrov je rozdělen dodnes. Obě země dělí na 38. rovnoběžce demilitarizované pásmo 250 kilometrů dlouhé a 4 kilometry široké. Nejstřeženější hranice světa je od hlavního města Soulu vzdálená pouze šest desítek kilometrů. „Pro jihokorejský stát to je bezpečnostní riziko číslo jedna. Blízkost Soulu je enormní, takže je dosažitelný nějakými i starými zbraněmi z druhé světové války a samozřejmě spojenectví a přítomnost amerických vojáků v blízkosti té hranice je kriticky důležitá,“ uvedl koreanista Jaromír Chlada.
