Washington – Hackeři ocenili, že se americká společnost Sony rozhodla zrušit promítání filmu The Interview (Rozhovor). Pokud se komedie o Kim Čong-unovi nedostane na veřejnost, ukradená data prý zůstanou v bezpečí. Informovala o tom televizní stanice CNN. FBI už potvrdila, že za útokem na Sony stáli severokorejští hackeři. Obamova vláda zvažuje jako odpověď sankce. Sám prezident dnes rozhodnutí Sony upustit od premiéry označil za chybu.
Hackeři se do útrob Sony dostali nejspíš díky ukradeným heslům administrátora. Čekali několik měsíců, než zaútočili. Bílý dům označil útok rovnou za národně bezpečnostní hrozbu.
Společnost Sony se nakonec rozhodla filmovou parodii pojednávající o atentátu na hlavu komunistické KLDR nepředat do distribuce. „Bylo velmi moudré, že jste se rozhodli zrušit promítání The Interview. Zaručujeme bezpečnost vašich dat, pokud nebudete dělat další problémy,“ sdělují podle CNN hackeři. Film se ale nesmí objevit ani na DVD nebo internetu a studio musí stáhnout i upoutávky.
Hackeři zvítězili, zlobí se známé osobnosti
Zrušená premiéra vyvolala negativní reakci v uměleckých kruzích. Hollywoodští herci to kritizovali jako hrozbu pro svobodu projevu a označili to za vítězství hackerů.
FBI ukazuje prstem na Pchjongjang
FBI ve svém oznámení poprvé přímo obvibila z počítačového útoku KLDR. Uvádí, že má dostatek důkazů k závěru, že Pchjongjang je za touto ničivou akcí, při níž byly odcizeny desítky tisíc materiálů, včetně e-mailů. Úřad přitom kromě jiných skutečností poukázal na technické podobnosti mezi průnikem na servery Sony a předchozími „zákeřnými počítačovými aktivitami“ spojenými přímo se Severní Koreou, včetně dřívějších kybernetických útoků na jihokorejské banky a média.
Za kybernetickým útokem zřejmě stojí skupina, které se říká „kancelář 121“. Ta dostává příkazy z Pchjongjangu, agenti ale působí i jinde na světě. Jejich odhalení je tak obtížné. „Svět pohlíží na Severní Koreu špatně. A tento špatný pohled umožnil, aby zvýšila svou schopnost podnikat počítačové útoky,“ míní přeběhlík ze Severní Koreje Ang Se-Yul.
Washington teď zvažuje odpověď. „Když (Severní Koreji) zablokujeme přístup k mezinárodní finanční komunitě, tak se nedostanou k tvrdé měně potřebné k činnostem, které provádějí, podobně jako k programu jaderných zbraní,“ poznamenal Ed Royce, šéf zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů.
Počet kybernetických útoků strmě stoupá
Počítačových útoků na firmy či americké vládní úřady prudce stoupá. Jde o desítky tisíc ročně. „Během jediného útoku nám ukradli přes 24 tisíc dokumentů,“ sdělil William Lynn, bývalý náměstek amerického ministra obrany. A jinak na tom nejsou ani ostatní státy. Úspěšné útoky hlásí třeba Japonsko. „Nikdy nemáme stoprocentní obranu. Je to jako bránit se rýmě nebo chřipce,“ konstatoval Icuro Nišimoto, hlavní technik bezpečnostní firmy LAC.
Zranitelné jsou i největší firmy. Před třemi lety hackeři nabourali 77 milionů účtů uživatelů konzole Playstation. Její síť vyřadili na víc než měsíc. Jediný ruský gang zase letos dokázal proniknout na 420 tisíc internetových stránek. Ukradl z nich přístupové kódy miliardy uživatelů. Stačila jim k tomu drobná chyba v zabezpečení. „Brouzdali po internetu a hledali, kde se používá takový software. Když ho našli, vykradli vše, co tam bylo,“ uvedl odborník na elektronickou bezpečnost Jim Lewis.
Hackeři se čím dál víc prosazují i jako zbraň jednotlivých států. Írán to pocítil, když virus Stuxnet infikoval systémy v jaderných zařízeních Búšehr a Natanz. Před elektronickými útoky není v bezpečí nikdo a podle odborníků a politiků význam virtuálního bojiště stále narůstá. Stejně jako roste závislost lidstva na počítačích a internetu. „Obrana kyberprostoru je stejně důležitá, jako byla před lety obrana území,“ zdůraznil odborník na internetovou bezpečnost Nigel Harrison.
Mnohé země se už poučily - budují obranu, školí odborníky, a dokonce vybírají mezi hackery takové, kteří by bránili jejich zájmy. Ani tak ale nemají jistotu. Útočníkům totiž stačí jediná chyba v systému.
