Nuuk - Obyvatelé Grónska se budou dnes v referendu rozhodovat, jestli si zvolí širší nezávislost svého území, které je součástí Dánského království. Podle posledního průzkumu veřejného mínění publikovaného univerzitou v grónské metropoli Nuuku tři čtvrtiny z 39 tisíc oprávněných voličů tento krok podporují. Pokud nový zákon lidovým hlasováním projde, dostane se grónskému národu uznání v rámci mezinárodního práva a grónština se stane na ostrově oficiálním jazykem rovnocenným dánštině. V zákoně bude zakotvena i možnost vyhlásit v budoucnu úplnou nezávislost Grónska.
Úvahy o pozvolné cestě k nezávislosti Grónska podnítil nedávný nález ložisek ropy u grónských břehů. Právě snaha nezávisle rozhodovat o svém nerostném bohatství uspíšila snahy o větší autonomii. Novinář Tomáš Sniegoň ovšem upozorňuje, že nikdo dosud neví, kolik ropy v Grónsku vlastně je. A pokud by se ukázalo, že jí tam není dostatek, byla by větší ekonomická nezávislost na Dánsku jakýmsi Pyrrhovým vítězstvím.
Kritikové osamostatňování ostrova navíc tvrdí, že Grónsko není na takovou změnu ještě připraveno. Na ostrově se sedmapadesátitisícovou populací navíc chybí vzdělaní odborníci, kteří by nahradili dánský personál na odpovědných místech.
„Samotný proces větší samostatnosti bude mít celou řadu háčků. Grónská populace je lehce nevzdělaná, chybí tam elity, potýká se s problémy, jako je například alkoholismus. Samostatnost jde i s větší odpovědností ve věcech státní správy. V zemi například chybí infrastruktura,“ upozornil politický geograf Jakub Landovský.
Pokud bude ostrov na nerostných zdrojích vydělávat, přiškrtí mu Dánsko kohoutky štědrých dotací, které dosahují v současnosti 3,5 miliardy dánských korun (12 miliard Kč) ročně. „Ložiska ropy hrají v tomto referendu podstatnou roli, jsou srovnatelná s těmi, kterými disponuje například Norsko. A Grónsko si představuje, že půjde podobnou cestou, co se týče ekonomické situace,“ řekl Landovský.
