Francouzské deníky: Národní fronta Le Penové posiluje, netvařme se, že se nic nestalo

Francouzský tisk vesměs vítá výsledek nedělního druhého kola regionálních voleb, zdůrazňuje však velký nárůst volebních preferencí krajně pravicové Národní fronty (FN). Ta přes celkový rekordní počet získaných hlasů nakonec nedobyla žádný z 13 regionů. Komentáře tisku se shodují, že se tak stalo díky mobilizaci voličů a taktickým přesunem hlasů mezi vládní levicí a konzervativní opozicí.

Francouzské pravicové i levicové deníky vyzývají politiky tradičních stran, aby vyslyšeli touhu Francouzů po změně a usilovali o jejich přízeň konkrétními skutky. „Zůstává rok na renovaci politické činnosti,“ varoval například levicový list Libération. „Pokud se nebude reagovat na obavy Francouzů, Národní fronta bude sílit až do příštích voleb, těch prezidentských,“ zdůraznil katolický list La Croix. „Francouzi (v neděli) projevili svou odpovědnost a masově hlasovali. Očekáváme od volených představitelů, že budou také odpovědní a usmíří se s lidem,“ napsal Le Parisien. „Levice a pravice by udělaly chybu, kdyby se vrátily ke svým praktikám, jako by se nic nestalo,“ varuje pravicový Le Figaro.

FN v prvním kole 6. prosince vedla v šesti regionech a celkově získala nejvíce hlasů ze všech stran. Ve druhém kole nakonec žádný kraj nedobyla, ale hlasovalo pro ni  6,8 milionu voličů, což je nejvíce od založení strany v 70. letech. Získala velký počet křesel v regionálních radách a v mnoha krajích bude poprvé významnou opoziční silou, poznamenal například list Le Monde.

Další nárůst voličské základny FN, která už loni vyhrála volby do Evropského parlamentu ve Francii, znepokojuje mnohé listy v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami. Aktuální výsledek potvrzuje dosavadní průzkumy, podle nichž by šéfka FN Marine Le Penová mohla na jaře 2017 první kolo prezidentských voleb vyhrát a ve druhém prohrát jen v důsledku spojení voličů klasické pravice a levice.

FN v posledních pěti letech stoupá na místní politické scéně pomocí protievropských a protiimigračních projevů a kritikou klasických politických stran. Ty v posledních letech nejsou s to mírnit obavy a frustrace lidí z vysoké nezaměstnanosti a narůstajícího počtu přistěhovalců, především muslimů, na pozadí teroristické hrozby. Preference FN stouply po lednových i listopadových atentátech v Paříži.

Republikáni bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho a vládní socialisté se na mimořádných schůzkách svých politických vedení začali zabývat tím, jaké poučení pro ně z voleb vyplývá. Socialistická vláda už slíbila, že kromě jiného hodlá brzy přijmout opatření k posílení zaměstnanosti, což se týká více než deseti procent obyvatel v produktivním věku. Sarkozy zase prosadil, že strana v lednu obmění své vedení. Počítá se hlavně s odchodem místopředsedkyně LR Nathalie Kosciuskové-Morizetové, která Sarkozyho ostře kritizovala. Politička vyčítala exprezidentovi, že v regionálních volbách nepostupoval dost odhodlaně proti FN, a nynější „čistku“ označila za „stalinistickou praxi“. 

V celkovém součtu hlasů skončila FN na třetím místě s 27,3 procenta odevzdaných hlasů. První jsou Republikáni ve spojení s centristy se 40,6 procenta hlasů a druzí vládní socialisté spolupracující s dalšími levicovými stranami s 31,7 procenta hlasů. Republikáni získali sedm z 13 regionů, socialisté, kteří dosud ovládali naprostou většinu krajů, jen pět. Korsiku tradičně povedou místní nacionalisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
05:45Aktualizovánopřed 36 mminutami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. V noci na úterý o tom informovala agentura AFP s tím, že nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu.
07:39Aktualizovánopřed 40 mminutami

Soudní dvůr EU: Itálie má právo nařídit Metě odškodnit média za použití částí článků

Italský úřad pro dohled nad komunikacemi (AGCOM) měl právo nařídit americké technologické společnosti Meta Platforms, aby odškodnila vydavatele za používání úryvků jejich článků, rozhodl Soudní dvůr EU. Meta provozuje mimo jiné platformy Facebook a Instagram. Rozhodnutí je precedentem, na jehož základě by mohly podobné poplatky platformám stanovit i orgány v dalších zemích.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Keni navrací do místních lesů vzácný druh antilopy, zásadně přispělo Česko

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
před 1 hhodinou

Oběťmi sexuálního násilí ze strany Hamásu byly i děti, tvrdí izraelská komise

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.
09:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vysoký představitel pro Bosnu Schmidt rezignuje. Údajně po tlaku USA

Vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt rezignoval. Ve funkci byl od roku 2021. Podle bosenských zpravodajských a investigativních serverů může za jeho odstoupení mimo jiné tlak ze Spojených států – od podnikatelů blízkých prezidentu Donaldu Trumpovi.
před 4 hhodinami

Skrytá hrozba. Írán může v Hormuzu „zlomit páteř“ globální komunikace

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.
před 6 hhodinami

Spojené arabské emiráty podnikaly útoky na Írán, píše WSJ

Spojené arabské emiráty (SAE) podnikaly vojenské útoky na Írán, mimo jiné na rafinerii na ostrově Láván. V noci na úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Údery na ropné objekty jsou v probíhajícím konfliktu na Blízkém východě častým jevem.
před 10 hhodinami
Načítání...